Profily



Marlon Brando (3.4.1924 - 1.7.2004)

alt

 

Jack Nicholson kdysi prohlásil, že až Brando zemře, každý hollywoodský herec poskočí o jeden stupínek nahoru. Byl nepochybně jednou z největších legend let padesátých a šedesátých, průkopník Stanislawského metodického hereckého postupu, bystrý pozorovatel a dokonalý imitátor, který dokázal přečíst a následně napodobit charakter každého, s kým přišel blíže do styku. A také jedinečný Vito Corleone.

 

 

K herectví byl pravděpodobně inspirován svou matkou Dodie, dobovými konvencemi nespoutanou kuřačkou, alkoholičkou, nositelkou kalhot, řidičkou automobilu, a také herečkou a divadelní ředitelkou, kterou Marlonův otec Brando Senior často tahal podroušenou z Chicagských barů na světlo boží.

 

Krásné umění ostatně proudilo u Brandů v rodině, jeho sestra Jocelyn jako první odešla na studia na Americkou Akademii Divadelních Umění do New Yorku a v době, kdy Marlon teprve dospíval, už hrála v několika kusech na Broadwayi.

 

Marlon sám se s herectvím popasoval až poté, co byl vyloučen z Libertyvillské Střední, protože po chodbách jezdil na motorce a byl poslán na Shattuckou Námořní Akademii, kde studoval i jeho otec. V posledním ročníku byl nicméně vyloučen, když porušil podmínku za insubordinaci a namísto domácího vězení se odešel poveselit do města, kdežto byl chycen. Ostatní studenti se za něj postavili a požadovali zmírnění příliš tvrdého trestu, až se nakonec škola podvolila a nabídla Marlonovi pokračování v dalším ročníku. Brando Jr. je však odmítl.

 

Následující léto strávil na výkopových pracích a narukoval k armádě, kam však nebyl přijat kvůli „ošemetnému koleni“, které si kdysi zranil při fotbale. Až v této chvíli se rozhodl následovat svou sestru do New Yorku a přes přání otce, který z něj chtěl mít obchodníka, se věnovat hraní a divadlu.

 

Nastoupil tedy na New School v New Yorku, kde navštěvoval hodiny herectví mimo jiné u Stelly Adlerové, té samé dámy, u níž se učil i Robert De Niro, a zde se poprvé seznámil se Stanislawskiho metodikou budování a vžití se do charakteru. Vypráví se historka, že během jedné hodiny nechala Adlerová studenty předstírat, že jsou slepice. Ve chvíli, kdy se všichni zástupci mladé herecké krve věnovali svým drůbežím partům, oznámila, že na ně padá atomová bomba. Jediný, kdo se neutekl schovat, byl Marlon. V klidu zůstal uprostřed místnosti a snažil se snést vejce. Když mu Adlerová položila otázku, proč také neutekl, odvětil jí: „Jsem slepice. Vím prd o atomových bombách.“

 

Velmi záhy se z lokálních kusů dostal na Broadway, kde si mezi lety 44 a 46 zahrál v množství produkcí, z nichž ho nejvíce proslavila hra Tramvaj do stanice Touha autora Tennessee Williamse, v jejíž filmové adaptaci v roce 51 si zahrál rovněž. Úplně první filmovou roli ovšem dostal ve snímku Muži, kde si zahrál paraplegika a válečného veterána Kena – kvůli kteréžto roli strávil měsíc na lůžku mezi skutečnými veterány ve Vojenské nemocnici v Birminghamu. Přibližně v téže době prodělal také operaci kolene, která změnila jeho civilní status na „plně schopen vojenské služby“ – odvodu do války v Koreji se vyhnul pouze díky tomu, že do přijímacího dotazníku uvedl do kolonky rasa „člověk“, do barvy kůže „sezonní ústřicově bílá až béžová“ a prohlásil, že trpí psychickou neurózou. Měl jediné štěstí, že se jeho přítel lékař znal s vyšetřujícím psychiatrem.

 

Po úspěšném startu kariéry již zmíněným snímkem Tramvaj do stanice Touha se Brando v průběhu let padesátých objevil ve filmech jako Divoch, Frajeři a Saze, Sayonara, V přístavu či Křivák a stal se jak hvězdou první velikosti, tak i jedním ze sexuálních symbolů své éry. První cenu Akademie za hlavní hereckou roli získal v roce 55, a do té doby na něj byl každoročně nominován.

 

Šedesátá léta přinesla útlum a řadu finančních propadáků. Hvězdnou pozici si Brando obnovil až Coppolovou adaptací románu Maria Puzza Kmotr, kdežto po dlouhém vyvíjení tlaku na studio jak ze strany fanoušků tak i režiséra dostal roli šéfa mafiánského klanu, dona Vita Corleona, roli, která mu zajistila nesmrtelnost. Pro zajímavost: huhlavý projev a buldočí výraz zajišťovaly bavlněné koule, které si strkal do úst.

 

Za svůj vrcholný kus sice taktéž získal Oscara, ale jako druhý v historii jej odmítl a celou ceremonii bojkotoval na protest proti stereotypnímu zobrazování indiánského obyvatelstva v hollywoodské a televizní produkci, když namísto sebe poslal na předávání cen aktivistu v apačském odění.

 

Koncem sedmdesátých let si vystřihl ještě nejlépe placenou vedlejší roli v historii, když za čtrnáctidenní natáčení filmu Superman Richarda Donnera dostal za roli Jor-Ela, tedy Supermanova otce, v přepočtu 14 milionů dolarů.

 

Jedním z jeho posledních filmů, než v roce 1980 odešel na odpočinek, byla znovu spolupráce s Coppolou - Apokalypsa, odehrávající se za vietnamské války. Ačkoliv se i poté objevil v několika snímcích, jejich kvalita prudce klesala a Marlon sám přiznával, že je popularitou znavený.

 

Na věčnost odešel věčný rocker a rebel roku začátkem léta roku 2004, v té době již trpěl obezitou a cukrovkou. Příčinnou smrti bylo selhání plic. Zemřel v kulatém věku 80 let, zanechávaje za sebou herecký odkaz s rozpětím několika dekád.

 

Text: Martin Kužel

více filmů >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]