Profily



Daniel Radcliffe (23.7.1989)

 
Když mu bylo jedenáct, měl kliku jako od vrat bradavické školy. Desetitisíce jiných kluků toužily bojovat s Lordem Voldemortem, ale jen jeden jediný mohl opravdu říct: „Já jsem Harry Potter.“ Příběh o tom, jak Daniel Radcliffe získal jednu z nejžádanějších filmových rolí, nicméně postrádá hollywoodské parametry příběhu malého outsidera, který ke slávě a bohatství vlastní pílí přišel.
 
I když Joanne K. Rowling popsala Harryho Pottera poměrně precizně, každý čtenář měl pochopitelně svou vlastní představu, která se od mladičkého Brita většinou dost lišila. Zlí jazykové navíc poukazovali na to, že chlapec neumí moc hrát, což prý bylo patrné ve scénách s jeho vrstevníky Rupertem Grintem a Emmou Watson. A když na veřejnost navíc prosákla zpráva, že Radcliffe knížku o malém čarodějovi ani nedočetl, protože ho moc nebrala, byl málem oheň na střeše (filmového studia). Jenže Radcliffe měl za rodiče protřelé mediální (tatínek literární agent) a filmové (maminka castingová režisérka) harcovníky, kteří mu dali nejen pro úspěch v castingu na Harryho Pottera tu nejideálnější průpravu. 
 
Když mu bylo deset, zahrál si mladší vydání titulního hrdiny v televizním zpracování Dickensova Davida Copperfielda. Záhy se přesunul i na filmové plátno, kde v politickém dramatu Agent z Panamy společně s Geoffreym Rushem a Jamie Lee Curtis vytvářel šťastnou rodinku s jedním nešťastným tajemstvím. Právě Jamie Lee podle legendy doporučila Danielově mamince, aby syna vyslala do beznadějného konkurzu na Harryho Pottera, protože podle ní byl pro tuto roli jako zrozený. A protože se totéž zdálo samotné autorce a režisérovi prvních dvou dílů Chrisi Columbusovi, začala se zlatým písmem psát zbrusu nová kapitola Radcliffeova života. Prakticky od začátku se řešilo, kdy dojde na lámání chleba, kdy začnou být představitelé ústřední herecké trojice příliš staří vzhledem ke svým postavám. Uběhlo nicméně deset let, v plném proudu je natáčení posledního dílu (rozděleného na dva filmy, neboť krávě se musí vemeno ždímat, dokud nepojde) a v obsazení nedošlo k jediné změně (s čestnou výjimkou zesnulého Brumbála Richarda Harrise). „Pořád se mě někdo ptá, jestli mě hrát Pottera pořád ještě baví. Samozřejmě, protože kdyby mě to nebavilo, tak bych to nedělal,“ říká herec a dodává: „Myslím si, že za to můžu poděkovat i skutečnosti, že nehraju jen Pottera, ale dělám spoustu jiných věcí.“ 
 
Spousta jich sice ve skutečnosti není, natolik se tvůrci bojí jeho spojení s jedinou rolí, ale najdou se i tací, kteří mu dají šanci nechat zapomenout na brýlatého kouzelníka. Jako první to zkusil jeho „kolega“ z dílu Harry Potter a Tajemná komnata Kenneth Branagh, jenž ho obsadil do divadelní hry The Play I Wrote, díky čemuž ho nechal ochutnat skutečné herectví. „Divadelní hraní je o něčem úplně jiném. Pořád máte v hlavě vykřičník, že když to poděláte, tak nepůjde prostě přetočit záběr,“ říká Radcliffe. Následovala role v sitcomu Rickyho Gervaise Komparz, kde si zahrál sebe sama a celkem sympaticky se shodil. Další příjemnou relaxací od věčného Voldemortova stínu se stalo melodrama Prosincoví kluci, příběh čtyř kluků ze sirotčince, jejichž přátelství čelí těžké zkoušce, když si jednoho z nich hodlají vzít do péče náhradní rodiče. Daniel Radcliffe v tomhle filmu dostal první sexuálně orientovanou pusu, ničím jiným bohužel zajímavý není. To se rozhodně nedalo říct o zkultovnělém divadelním dramatu Petera Shaffera Equus, v němž na prknech prestižního londýnského divadla ztvárnil hlavní roli mladíka, kterého přitahují koně (v sexuálním slova smyslu). Nedosti na tom, role navíc sedmnáctiletému mladíkovi předepisovala, aby se po jevišti producíroval nahý. Radcliffe to nejen ustál, ale navíc si vysloužil pochvalné mručení kritiků typu: „Ten kluk má na víc než jen na toho ňoumu Pottera.“ 
 
Hlavní roli si zahrál i v Legendě o mém synovi, životopisném dramatu o životě a smrti syna autora Knihy džunglí Rudyarda Kiplinga, který padnul v první světové válce. Bezprostředně po návratu z imitací evropského bojiště ho ale čekalo velké potterovské finále, série tří filmů, po nichž definitivně sundá lennonky a v maskérně si nechá sundat klikatou jizvu. Prý se na tu chvíli těší, a dokonce už má zajištěnou práci. V dramatu The Journey is the Destination ztvární roli britského umělce a novináře Dana Eldona, kterého v roce 1993 v somálském Mogadishu ubila k smrti místní bojůvka.
 
Text: Pavel Novák
 
 
 
 
 
více filmů >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]