Profily



Akční legenda Rambo: První až čtvrtá krev. (1982 – 2008)

 

 
Když v závěru První krve Johny popadl kulomet, převěsil nábojový pás přes svalnaté předloktí a začal měnit všechno kolem v nadrobno nasekaný šrot, ještě netušil, kolik gerojů se jej v následující dekádě pokusí napodobit. Mimochodem víte, že kdyby John J. Rambo skurečně žil, slavil by narozeniny 7. července? Ve filmu se to tvrdí.... 
 
 
Jedna: „Vy jste prolili první krev, ne já!“ (1982)
 
Na počátku všeho byla kniha Davida Morella, který se začal nimrat ve vietnamském traumatu v podobě navrátilce z války, kterého si nadutý šerif amerického prdelákova nešťastně vyhlédne jako vhodný nástroj k buzeraci, čímž mocně přestřelí. Domělý pobuda je totiž ex člen speciálních jednotek, schopný rozsekat policejní mašinérii maloměsta na krvavé sračky. Což taky udělá. Doslova. Na rozdíl od filmu, originální Rambo všechny útočníky prostě eliminoval. Jednoduše je zabíjel, za což si nakonec vysloužil kulku do hlavy od svého „velitele“ Trautmana. Paradoxní je, že původně to měla být analýza postraumatického stresu. Nicméně rodil se kult.
 
 
Film (nikoliv Rambo, ale jen First Blood, tedy První krev) šel samozřejmě trochu jinou cestou. Původně ho měli točit Warneři, ale projekt nakonec odpískali. Válka ve Vietnamu nedávno skončila a nechtěli jitřit atmosféru. Inu, bylo to takové přizdisráčské politické rozhodnutí. A tak se Ramba (s pětadvaceti verzemi scénáře) chytila společnost Caroloco, která se doposud živila pouze prodejem autorských práv a chtěla natočit svůj první film. Film, který z Ramba udělal hrdinu, a hrdinové policajty nezabíjejí. I když jsou to svině. Filmu to tak dodalo rozměr tragického hrdiny, který je ztracený a divák mu prostě musí fandit. 
 
 
Tedy až na Kirka Douglase, který měl původně hrát plukovníka Trautmana, pod podmínou že bude moci zasahovat do scénáře. A jeho zásah se týkal hlavně faktu, že Ramba zabije. Neprošlo to, Trautmana si tak zahrál Richard Crenna a Ramba po megalomanském úspěchu, který jednička zaznamenala, nemuseli tvůrci složitě a nesmyslně oživovat. Stačilo jen sáhnout do lapáku, kam ho na konci prvního filmu zavřeli a poslat ho na misi do Vietnamu.
 
 
Pravdou však je, že Rambova smrt byla natočena. Zastřelil se sám Trautmanovou pistolí. Ovšem při rozhodně odmítavé reakci testovacího publika na tento konec se studio správně přiklonilo ke konci, tak jak ho známe dnes. I když, pravda, Rambův proslov na konci je hodně patetický. Ale furt menší zlo, než kulka do palice.
 
 
 
Dva: „A tentokrát to vyhrajeme?“ (1985)
 
Z První krve se zrodila akční osmdesátá léta. Počítal se každý zpocený sval, každá ruka schopná uzvednout těžký kulomet a každý kvalitně vykuchaný šikmooký parchant. Rambo se samozřejmě vrátil. Kupodivu už v době svého comebacku (rok 1985) měl dlouhý zástup plagiátorů. Nebo to snad bylo naopak?
 
 
Dnes už se asi nedopátráme pravdy o tom, jak to vlastně bylo s druhým Rambem a Norrisovým Missing in Action. Chuckův plukovník Braddock se totiž vydal zachraňovat americké zajatce zapomenuté ve Vietnamu o rok dříve. Missing in Action 1 a 2 vznikly na jeden zátah a původně měly být uvedeny v chronologickém pořadí. Pak ale producenti (slavní Golan a Globus) dostali echo o přípravách velmi podobného rambovského pokračování a rozhodli, že uvedou filmy obráceně. Nejdřív Braddockův návrat do džungle (stejně byl mnohem zábavnější) a pak prequel o předcházejícím pobytu v zajateckém táboře.
 
 
Ale zpět k druhému Rambovi. Cameronův scénář je čistá akční esence fungující dodnes. Věta: „A tentokrát to vyhrajeme?“ vyvolala ovace všech, kteří se se zpackaným Vietnamem nesmířili (hipízáci už byly dávno out a zůstala jen národní ostuda), První film poukázal na fakt, že se s navrátilci z Vietnamu jednalo svinsky, druhý se dotkl citlivého tématu nezvěstných vojáků z Vietnamu. A navíc se v něm stříleli Rusáci. To bylo v dobách studené války, hodně cool. Není divu, že se Rambo stal jejím malým kulturním symbolem.
 
 
Tak nebo tak, zrodil se prototyp akčního filmu 80. let. Nabušený hrdina kosí padouchy po desítkách. Nic víc, nic míň. Když se Rambo nakonec vrátil v novém Milléniu a byl ještě nekompromisnější než před léty, mnohý si najednou uvědomil, jak to všechno bylo tenkrát jednoduché, funkční a kouzelné. I ta politika patřila k věci (James Cameron po letech vzpomínal, že jeho scénář byl čistě akční, to potírání komoušů a ruské padouchy do něj přidal až Stallone). 
 
 
Jen Arnold se politice snažil vyhnout a v Commandu si raději podal jen „revolucionáře z fiktivní latinskoamerické země“. Prostředky ale použil stejné – velkorážní bouchačky, vyrýsované svaly pomalované krycím „make-upem“ a spoustu šikovných doplňků (Rambo měl svůj nůž, John Matrix improvizoval zahradnickým náčiním a urvanou plynovou rourou). A přišli další hrdinové a další velkolepé masakry. Chuck Norris čelil komunistické Invazi do U.S.A., Dolph Lundgren v Rudém skorpionovi vyčistil od komoušských parchantů provádějících genocidu, Afriku. Byl tam za Rusa, asi aby to bylo korektní.
 
 
 
Tři: „Bůh by měl slitování. On ne!“ (1988)
 
Rambo si díky dvojce definitivně získal nálepku akčního boha (dokonce i s vlastním kresleným seriálem Rambo: The Force of Freedom ) a ruského masakrátora, takže poslat ho do Afghánistánu, který Rusové v druhé polovině osmdesátých let okupovali, bylo více než logické. Jen bylo třeba vymyslet záminku, proč by měl Rambo válku v Afghánistánu vyhrát. A tehdy opět posloužil Trautman. Unesli mu kamaráda a to neměli dělat. Rambo jim dá pekelně po tlamě. Má na to o pět cenťáků delší rambo-nůž.
 
 
A hlavně, nic mu v tom nemůže zabránit. Vrtulníky buď sestřeluje lukem a šípy, nebo je napichuje na lauf tanku, z průstřelu stehna těžkým kulometem si nic nedělá a ruského obra nejdřív domlátí a pak oběsí a vyhodí do luftu, současně. Ano, třetí Rambo disponoval až super schopnostmi, stejně jako megalomanským rozpočtem. Díky ruské genocidě v Afghánu, to měl být silný film. Ovšem, někde se stala chyba a než se film dostal na plátna, genocida skončila a Rusové z Afghánu odtáhli. 
 
 
Navíc film (i přes fakt, že stál nejvíce peněz) ani náhodou nedržel tak pohromadě jako překvapivá jednička, či k dokonalosti vypilovaná dvojka. Sly, za výkon v něm, dokonce dostal Zlatou malinu. Ups. Rambo 3 se tak stal nejslabším filmem jak po dějové, tak i po finanční stránce. Na druhou stranu se zase stal (alespoň podle Guinessovky v té době) nejnásilnějším filmem všech dob. Rambo v něm sejmul bez dvou osmdesát Rusáků. Dobrej bodycount. A samozřejmě, tehdy byl film věnován hrdinnému afghánskému lidu, bojujícímu za svobodu. To by dneska si neprošlo.  
 
 
A stejně tak, jako se s Rambem tento žánr zrodil, tak s ním i zanikl. Po vlažném přijetí Ramba III už nastala doba Smrtonosných pastí a realističtějších akčních hrdinů, kteří dokázali krvácet s cynickou hláškou na pysku. 
 
 
Čtyři: „Párkrát jsem si vystřelil.“ (2008)
 
Nastala dlouhá léta, kdy se o novém Rambovi hodně mluvilo. Hlavně v sovislosti s ekologickým námětem. Asi něco na způsob, že Rambo bude někde v horách chránit zvířátka, či podobné jiné kokotiny. Pak měl zase Rambo bojovat proti nelegálním těžařům dřeva v Amazonii.  Doba si mezitím na akčních borcích osmdesátých let vybírala svou daň. A Sly nebyl výjimkou. To se se někdy Rambo vrátí, už nikdo nepředpokládal.
 
 
Nicméně se dvacet let po afghánském dobrodružství stalo. Starý, zahořklý borec s pocitem, že má všechny války vybojovaný se nechá humanitární pracovnicí ukecat k výletu do Barmy, kde se dějou opravdu svinský věci. Tentokrát bez plukovníka Trautmana (jeho představitel Richard Crenna zemřel) a s bandou žoldáků za prdelí. Inu důchodce. Jenže tenhle důchodce s přehledem ve finální půlhodinové scéně dokázal, že ještě zvládá hubit žlutou havěť po stovkách. 
 
 
Rambo se vrátil a s ním se na okamžik vrátily staré akční časy. Čtvrtý Rambův film se automaticky stal hitem, který se v Barmě pochopitelně ocitl na indexu. Není divu. Jaká totalitní vláda by chtěla ukazovat, že se chová jako prase a dokáže jí rozložit na krvavé kusy jeden akční důchodce?
 
 
 
více filmů >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]