24. září je 267. den roku podle gregoriánského kalendáře (268. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 98 dní a skupina Nirvána řekla celému světu své „Nevadí“

 

Řeč je pochopitelně o jejich albu Nevermind, které se společně se skladbou Smells like teen spirit postaralo o velké zemětřesení na rockové scéně. Podobné o jaké se postaral černý pátek na poli finančníků. Jo, dneska roku 1869 krachla newyorská burza. No a v mladém Československu, začala zrovna v tento den 1919 platit česká koruna. V poválečných slovenských Topolčanech zase dnes vypukl židovský pogrom. Rozjitřené vášně, nesnášenlivost a předsudky, tomu zase jednou nasadili "korunu"

 

Narodil se seriálový Herkules, narodil se béčkař Kevin Sorbo a dnešek je rovněž považován za světový den proti softwarovým patentům. Uznávám trochu divná a nesmyslná kombinace slov, takže raději popojedeme a řekneme si o tom, že česká poslanecká sněmovna dnes roku 2004 odklepla koncept profesionální armády, čímž skončila noční můra mnohých puberťáků spojená s povinnou základní vojenskou službou. 

 

Bohužel dnes se skončil i život Ljuby Štíplové, spoluautorky českého komiksového fenoménu Čtyřlístek. Fifinka, Pinďa, Bobík a Myšpulín určitě přišli s kondolencí. Taky zemřel Janajev. Ten žádný veselý příběh partičky zvířecích hrdinů nevymyslel, ale zato se po protigorbačovském puči v bývalém Sovětském svazu stal na čtyři dny jeho prezidentem. Pak byl puč potlačen Gorbačov rozvázal Svaz a Rusko se vydalo vlastní cestou.

 

Svojí cestu dokončila i dnes islámská superstár Mohamed. Taje nazvána hindžou a jednalo se o Mohamedovo přesídlení z Meky do Mediny, kde položil základ islámského náboženství. Alláh Akhbar. Japonci zase založili Hondu (paradoxně dnes slaví mimo jiné svátek dívčí jméno Mercedes) a v Barceloně byl roku 1957 otevřen Camp Nou, největší fotbalový stadion v Evropě.

 

Svátek slaví Jaromír ve svém staroslovanském smyslu vykládaný jako Slavný silou či slavný bujností. Spolu s ním slaví i zmíněná Mercedes, Grizelda a taky Terenc i s Terenciusem. Taky se narodil Honza Nedvěd, který s bráchou zpíval trampské písničky. Třeba tu, že „budem o něco se rvát až tu nezůstane snad na kameni kámen.“ Začátkem devadesátých let se jejich popularita vyšplhala strmě vzhůru. Čímž se opět dostáváme k Nirváně a jejich albu. I ta počátkem devadesátých let zazářila. Zářila tři roky. Pak si jejich zpěvák strčil do papuly bouchačku, zmačkl spoušť a... konec.

 

NEVADÍ... zítra je taky den.