Profily



Brian K. Vaughan: produkt Stan-hattan Projectu

 

 
Detroit páchne automobilovým průmyslem, Los Angeles se pyšní největším počtem kamer na metr čtvereční, Atlanta si škudlí recept na Coca-Colu. Ale to nejpodstatnější se urodilo v Clevelandu. 
 
Mladíčci Jerry Siegel a Joe Shuster tady zplodili Supermana, Robert Crumb potkal Harveyho Pekara a společně vychovali undergroundový comix. V Clevelandu vyrůstal i Brian Azzarello nebo Brian Michael Bendis. Možná si s nimi hrál na Indiány jeden z nejoblíbenějších autorů dnešní generace - Brian K. Vaughan. Tři zmiňovaní Brianové nesdílejí pouze křestní jména a rodné město, ale všichni taky prošli bezvadně provedeným skalpováním. Podle vtipkujícího okolí mají stejné rodiče, kteří byli líní vymýšlet jiná jména a pro jistotu ještě dali chlapce k adopci…
 
…v tom případě byl BKV adoptován v roce 1976. Po absolvování chlapecké školy v domovském Clevelandu se zakousl do Velkého jablka, kam přesídlil kvůli studiu filmové a dramatické tvorby. Audiovizuální médium má na Vaughanovu tvorbu zásadní vliv – medaile sklízí v disciplínách Vývoj postav, Filmový spád dialogů, Nervycupující cliffhangery a Popkulturní odkazy, přičemž názvy seriálů a filmů létají mezi panely nejčastěji. Do světa komiksů ho naverboval Marvel, který ve spolupráci s newyorskou univerzitou rozjel tzv. Stan-hattan Project. Scenáristický workshop dostal jméno podle Stana Leeho a Projektu Manhattan, z něhož během druhé světové války vzešla první atomová bomba. A Vaughanovy komiksy označení bomba velmi dobře definuje. Ale pokud byste si mysleli, že Vaughanova kariéra byla od začátku doprovázena růžovými obláčky ve tvaru prestižních ocenění, pletli byste se tak škaredě, že by s vámi nechtěla na rande ani Ošklivka Betty.
 
Natáčení studentských filmů Vaughana nebavilo, protože bez dostatečného rozpočtu vypadaly amatérsky a směšně. O psaní a komiksy se zajímal vždycky, ale až při četbě Watchmenů si uvědomil, že bude scenáristou. Stan-hattan Project mu zařídil flek u Marvelu, pro který vymýšlel pouze dialogy. Regulérní scenáristé tvořili měsíčně klidně deset různých sérií, neměli tedy čas babrat se ještě s něčím tak „triviálním“, jako jsou rozhovory. Vaughan dostával do rukou scénář a nakreslený komiks s prázdnými bublinami. Náplň jeho práce spočívala v náplni bublin. 
 
V květnu 1997 vznikl Cable #43, vůbec první Vaughanův publikovaný sešit. Stejnou technikou se otřel o Captaina Americu a Wolverina. Školu dokončil v roce 1998, v náprsní kapse ho mohl hřát alespoň bakalářský titul. Vzdělání zúročil prazvláštně… v psychiatrické léčebně, kde filmoval různá sezení a dokumentoval spořádané zacházení s pacienty. Na tomhle postu vydržel skoro dva roky, mimoto dělal psí chůvu a nějaký čas přicmrndával newyorské policii. Sám neví, co tam vlastně vyváděl. 
 
Po nedůležitém období u Marvelu přestoupil ke konkurenčnímu DC. V roce 2000 mu Vertigo svěřilo třetí sezónu Swamp Thinga. A Vaughan pohořel. Hollandova dcera Teffé najednou zestárla z 12 na 18 let a získala tatínkovy schopnosti. Prodeje kolísaly a dvacáté číslo znamenalo definitivní stopku řady. 
 
Třídílný Batmanův příběh Close Before Striking (Batman #588-590) ukázal Vaughanovu typickou vlastnost, a to snahu přijít pokaždé s něčím originálním a bourat klišé. Ze skříně s kostlivci vytáhl Batmanovo alter ego, Matchese Malona. Překvapivě napsaná krize identity prohloubila psychologii Temného rytíře a zabodoval i napínavý scénář.
 
Následoval Vaughanův nejsyrovější komiks tvořený pod heslem „S velkou mocí přichází velká šance“. V šestidílné minisérii The Hood s eRkovým ratingem objevil podřadný zlodějíček Parker Robbins magické artefakty – boty, které chodí po vzduchu, plášť, který ho činí neviditelným po dobu, kdy dokáže zadržet dech. Robbins se vydal na dráhu superpadoušského zločinu. (V současnosti se z něj, zásluhou Vaughanova kamaráda Briana Bendise, stává čím dál nebezpečnější protivník. Zavařil superhrdinskému týmu New Avengers a dokonce zmlátil Wolverina.) The Hood byl prvním výrazným počinem Vaughanovy kariéry a stejně tak by za ním mohl stát Garth Ennis. Spandex nesluší hrdinům ani zloduchům, agenti FBI zvořou, na co sáhnou a dobro nevítězí nad zlem. Žádné dobré postavy tu totiž nenajdete. Jen dobře napsané postavy.
 
Čímž se dostáváme k sérii Y: The Last Man. Vaughan dostal druhou šanci od Vertiga a odvděčil se editorům svým opusem magnum. Postkatastrofická sci-fi zasazená do světa, kde neznámý virus vyhubil veškeré živočichy s chromozomem Y kromě mladého kouzelníka Yoricka Browna a jeho opičáka Ampersanda, oprášila zašlou slávu Vertiga a stala se hrdým nástupcem Sandmana, Preachera nebo Transmetropolitanu. 
 
Ambiciózní látku proložil tituly pro marvelovský imprint Tsunami. Série o mutantce Mystique se proměnila v bondovskou akci s profesorem Xavierem v roli „M“. V originálně pojatých Runaways se zase zaměřil na mladší čtenáře. Rodiče šesti teenagerů jsou členy zločinecké organizace Pride, která chystá konec světa. A vidět, jak vaši rodiče obětují nevinnou dívku, aby přivolali apokalypsu, to by asi zacloumalo s každým puberťákem. Hlavně kvůli tomuhle komiksu je Vaughan často přirovnáván k Whedonovi, zejména díky dialogům a nelítostnému zacházení s postavami. Každý člen týmu má výraznou osobnost, styl řeči, a především svůj vývoj. Ve čtyřiadvacátém čísle (posledním od Vaughana) už sledujeme jinou partu než v první knize. I proto, že dva uprchlíci zemřou a jeden se přizná k homosexualitě. Nečekejte ale přehršel soubojů od týmu, jehož hesla zní: „Snažte se neumřít!“ a „Utíkejte pryč!“. Runaways jsou komorní výpovědí o dospívání, stojí na dialozích, postavách, vztazích, překvapení, humoru, popkulturních odkazech. Zkrátka čistá esence BKV. 
 
Vaughan nahlédl také do Ultimate verze Marvelu. Po Bendisovi převzal Ultimate X-Meny, odstranil pár postav a ukončil spekulace o sexuální orientaci Colossuse. Vaughanovi je ale nejlépe ve vlastním rybníčku, kde se nemusí starat o kontinuitu. Podle svých slov neumí napodobovat charakterizaci cizích postav, vždy do nich dává příliš ze sebe. Ultimate X-Meny proto po roce a půl opustil, aby se mohl soustředit na původní tvorbu. Zatímco Y vypráví o posledním muži na planetě Zemi, Ex Machina popisuje život jediného superhrdiny, jakého náš svět poznal. The Great Machine, vlastním jménem Mitchell Hundred, zachránil jednu z věží Světového obchodního centra při útocích 11 září 2001 (BKV je sledoval ze střechy brooklynského domu) a byl zvolen starostou New Yorku. Pod záminkou superhrdinského komiksu rozjel Vaughan inteligentní politické drama, takové Západní křídlo se superschopnostmi. Taky v roce 2005 získala Ex Machina cenu Willa Eisnera za nejlepší novou sérii.
 
V podstatě ve všech komiksech BKV najdeme politický komentář a narážky na aktuální témata. Tam, kde se Millar s Ennisem navážejí do náboženství a nepokrytě vnucují názory čtenářům, Vaughan přemýšlí a nechává závěry na nás. Což oceňují nejen čtenáři, ale také zámořská kritika. V roce 2004 si došel pro cenu Willa Eisnera v kategorii scenáristů, univerzálními náměty dokáže zaujmout nekomiksové publikum, a proto figuruje v žebříčcích Wizardu, Entertainment Weekly či Playboye. Tvoří totiž úplně jiné komiksy, než zbytek mainstreamového pole, a každý počin má naprosto odlišný styl, protože neustále střídá kreslířský doprovod. Je schopný napsat adrenalinový sešit, který se dá konzumovat z obou stran (Midnighter #7), nebo hledat lék na rakovinu ve staromódní minisérii Doctor Strange: The Oath. Tu už stačil Wizard Magazine vybrat mezi nejlepší minisérie roku 2007, přestože jde o slabší kousek Vaughanovy komiksografie. Ceny získala i antologie navazující na úspěch knihy Michaela Chabona Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye. Sice do ní přispěl pouze jedním krátkým příběhem, ale pak pro Dark Horse napsal šestidílnou fikci Escapists o současných následovnících Kavaliera a Claye. 
 
V současnosti žije BKV se svou manželkou v Hollywoodu, aby se mohl podílet na adaptacích Y: The Last Man, Ex Machiny, a produkci seriálu Ztraceni. Plánuje si nechat narůst nechutný plnovous, aby vypadal jako Alan  Moore, kterého obdivuje.
 
 
více komiksů >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]