Profily



Alex Raymond: Paprsek z velkého světa

 

 
„Nesnil jsem o tom, že se stanu umělcem“ -  A. Raymond v rozhovoru pro knihu Comics And Their Creators Martina Sheridana.
 
Kdyby žil americký kreslíř Alex Raymond v dnešní době, určitě by se stal komiksovou a výtvarnou hvězdou první velikosti. Jeho tvorbu bychom nacházeli nejen na obálkách a v prestižních komiksových magazínech, ale také v albech, autorských knížkách, různých výborech a jistě by vyšel nejeden sketchbook, těžící z jeho náčrtků, skic či „nepotřebných kreseb odhozených do koše.“ Pravděpodobně by ilustroval spoustu knížek, blízkých jeho naturelu, v plakátové tvorbě by se cítil jako ryba ve vodě a možná by i zavítal do prostředí animovaných filmů, počítačových her, trailerů a videoklipů. Prostě, žil by obyčejným životem obyčejné komiksové celebrity. Ale bohužel, nic z toho se už neuskuteční, protože Alex byl součástí oné vzdálené, ovšem opěvované a velebené doby, která se v Americe nazývá „Golden Age Comics“ a zařadil se tak mezi první tvůrce, kteří začali kreslit komiksy ne karikaturním, ale co nejvíce realistickým stylem. A o tom, jaká že to byla léta, si můžete udělat docela slušnou představu po přečtení knížky Michaela Chabona Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye.
 
    Alex Raymond byl čítankovým příkladem oněch „Zlatých komiksových let.“ Pomáhal je tvořit a dával jim nezaměnitelnou pečeť originality, krásy a fantastična. Ovšem stačilo málo a americký comics mohl být ochuzen o jeden z pilířů na němž stál a stojí. Svou rozhodující úlohu zde sehrála událost, jenž silně zahýbala nejen se světem financí a burz, ale hlavně si zamíchala s osudy mnoha lidí. Ale vraťme se na úplný začátek.
 
    Alexander Gillespie Raymond se narodil 2. října 1909 v městečku New Rochelle (poblíž New Yorku), jako první ze sedmi dětí v rodině stavebního inženýra. Jeho otec si všiml, že už od dětství vykazoval výrazný sklon ke kreslení, takže jej v tom všemožně podporoval. Bohužel po předčasné otcově smrti nastal v Alexově životě (měl tehdy 12 let) útlum výtvarných aktivit. Zapsal se na atletickou kolej, kde se proslavil svými baseballovými a fotbalovými úspěchy. Ovšem nepodlehl svádění a nedal se na sportovní dráhu, ale raději se přestěhoval do New Yorku, kde nastoupil na Wall Streetu do tehdy renomované burzovní firmy Chicolm & Chapman. Vzhledem k budoucím událostem – krachu na burze v roce 1929 a následné Velké hospodářské krizi – se zdálo, že neudělal dobře. Ale to je omyl. Mladý Raymond poznal, že z něj nebude ani obchodní agent ani burzián a vzpomněl si na svůj výtvarný talent. Zapsal se na Grand Central School of Art a tím vstoupil do proudu, který jej později vynesl k světové slávě. V té době se rovněž oženil se svou spolužačkou a starost o rodinu jej nutila najít si slušný (rozuměj výnosný) zdroj obživy. V té chvíli si vzpomněl na svého bývalého souseda z New Rochelle Russe Westovera, jinak autora komiksu Tyllie the Toiler. A to bylo to pověstné „do třetice všeho dobrého,“ protože R. Westover jej přijal jako svého asistenta a Alex se stal zaměstnancem komiksové firmy King Features Syndicate. Později pak přešel, opět coby asistent, ke dvěma bratrům Youngovým (1931-1933). S Chicem tvořil strip Blondie a s Lymanem Tim Tyler`s Luck. V této své první periodě byla pro něj tvorba komiksů spíše rutinní práce než umění a kreativita. Ale to se mělo v brzké době změnit.
 
    Pronikavý úspěch prvního vědeckofantastického seriálu Buck Rogers (1929, scénář P. Nowlan, kresby D. Calkins) v distribuci agentury National Newspaper Syndicate přinutil konkurenční firmu Central Press Association, aby i ona přišla se svým hrdinou. Stal se jím Brick Bradford scénáristy W. Ritta a kreslíře C. Graye, který byl vypuštěn na denní stránky novin 21. srpna 1933 (a o rok později i na barevné stránky nedělní přílohy). V tu dobu se už největší distributor komiksů King Features Syndicate rozhodl, že i on musí na slávě těchto dvou hrdinů nějak profitovat. Předseda KFS Joe Connely znamenitě odhadl schopnosti a talent mladého Alexe Raymonda a rozhodl se mu svěřit vytvoření nového vesmírného hrdiny, který by popularitou překonal předcházející dva týpky. Raymond se této příležitosti chopil a využil ji více než na sto procent. A tak se na nedělní stránce deníku New York American Journal ze 7. ledna 1934 objevuje poprvé nejen vesmírný Flash Gordon, ale i dobrodružný Jungle Jim, což zase byla zjevná odpověď na oblíbeného Tarzana kreslířů H. Fostera a následně R. Maxona. O několik dní později (22. ledna) k této „své dvojce“ přidal v novinách Evening Journal ještě třetí, tentokráte denní strip Secret Agent X-9 (Tajný agent X-9). K agentovi X-9 se dostal formou anonymního konkursu, který vyhrál. Autorem scénáře byl už tehdy známý a uznávaný spisovatel detektivek Dashiell Hammett, (Maltézský sokol, Rudá žeň), jehož R. Chandler nazval „zakladatelem drsné detektivní školy.“ 
 
    Odvaha, chuť i entuziasmus se kterými se pustil do kreslení všech tří sérií mu zákonitě nemohly dlouho vydržet, protože sebevražedná tvorba dvou nedělních tabulí plus šesti denních stripů týdně(!), by musela udolat i sebevětšího nadšence. Zcela bez rozpaků proto opouští v roce 1935 strip Tajný agent X-9 a věnuje se jen Flashovi a Jimovi. Ovšem zejména na Flashovi Gordonovi vybíjí svou bezuzdnou fantasii a kreslířskou virtuozitu, kterou neustále zdokonaluje až téměř k schématickému zdobnému manýrismu. Samotný příběh je často upozaděn na úkor kresebné narativnosti (menší počet jednotlivých okének v pokračování = větší prostor pro detaily, upouštění od bublin – text umístěn někde v prostoru), což ale čtenářům vůbec nevadilo, protože Raymond oživil jejich vlastní sny a představy. Aby se mohl na svou práci plně soustředit, odmítl i kreslení denních stripů, které začaly vycházet 27. 5. 1940. Ty byly svěřeny jeho asistentovi Austinovi Briggsovi (do 29.6.1944).
 
    Bohužel válečné události zasáhly i do komiksového světa. V únoru 1944 byl Raymond povolán k námořnictvu v hodnosti kapitána a prošel zde různými funkcemi (ředitel propagační kanceláře ve Philadelphii, později byl převelen na pobřeží Pacifiku a v dubnu 1945 se nalodil na letadlovou loď „Gilbert Islands“ jako kreslící zpravodaj a důstojník pro styk s veřejností). Stal se tak očitým svědkem dobývání Okinawy i Bornea a rovněž bombardování Japonska. Jeho kresby se objevovaly i ve vojenských časopisech, např. Marine Corps Gazette. Počátkem roku 1946 byl Raymond demobilizován v hodnosti majora.
 
    Návrat ke svým hrdinům byl však Raymondovi znemožněn. Jima z džungle kreslil stále jeho vlastní bratr James a nedělního Flashe pak Austin Briggs (dělal jej od 7. 5. 1944), který se zaštiťoval smlouvou s KFS, jenž vlastnila práva na tuto postavu. Vedení agentury nabídlo válečnému i komiksovému veteránovi vytvoření nového hrdiny  a pokud nebude mít úspěch i návrat k Flashovi. A tak se zrodil čtvrtý Raymondův komiks, detektivní Rip Kirbi (4. března 1946). Privátní „čmuchálek“ však získal u čtenářů takový úspěch, že jej autor tvořil až do své smrti a k Flashovi se už nikdy nevrátil.
 
    Plakátová tvorba a časopisecké ilustrace byla další oblast, která jej lákala, avšak nakonec zůstal věrný žánru, který měl na svědomí jeho věhlas a slávu. V roce 1949 dostal cenu Reuben, což je takový komiksový Oscar a stal se prezidentem National Cartoonist Society (1950-51). A když si své poválečné, nově nabyté slávy užíval, přivedla ho vlastní vášeň pro rychlá auta k osudovému nevratnému mezníku. Zemřel při autonehodě (6. 9. 1956), kdy zkoušel nový sportovní vůz svého kreslířského kolegy Stana Drakea. Zanechal po sobě manželku, pět dětí a čtyři světově uznávané komiksové postavy. A o těch jeho komiksových dětech si povíme příště více.
 
Text: Milan Krejčí - listopad 2007
 
více komiksů >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]