Profily



Jsou a byly filmy o Supermanovi super? (Superman ve filmu)

 
Bílá nekonečná prázdnota s velkou horou, tak takhle, ve filmovém pojetí, vypadala planeta Krypton frčící na bázi krystalů, před tím, než explodovala. Domov novorozence Kal-Ela, který se měl později stát Supermanem. V tomto případě Supermanem z masa a kostí. Filmovým Supermanem.
 
Ano. Na konci sedmdesátých let se to konečně stalo. Nejslavnější komiksová super postava, superhrdina Superman se dočkal svého super velkého filmu, což bylo samozřejmě super. 
 
 
Všichni měli v paměti první radiové relace, v nichž se po komiksovém zrodu vyprávěly zdramatizovaná Supermanova nová dobrodružství, která ho naučila létat (v původních komiksem Superman pouze skákal jako luční kobylka), stejně jako úspěšný animovaný seriál bratří Fleischerů z roku 1941 a hlavně mega úspěšný seriál o Batmanovi plný BAT věcí, z konce šedesátých let, který se dočkal neméně úspěšného samostatného filmu. V druhé polovině sedmdesátých let tedy uzrál čas, aby se svět dočkal svého velkého filmu o Supermanovi. Proč? Protože Superman byl přeci první, je největší a vůbec tak nějak super.
 
 
Superhvězda Marlon Brando si zde střihla malou roličku, populární Gene Hackman se stal Lexem Luthorem a zcela neznámý Christopher Reeve zde dostal , místo původně plánovaného Roberta Redforda, možnost zazářit. Jako Superman, samozřejmě. Možná proto, že jeho jméno bylo podobné George Reevesovi, který si Supermana zahrál již v roce 1951 v nízkorozpočtovém černobílém filmu Superman versus Molle Man. Reeves se pak po velkém úspěchu filmu stal hvězdou hraného televizního seriálu, bortícího žebříčky sledovanosti. Stal se oficiální tváří Supermana až do roku 1959, kdy spáchal sebevraždu. Od té doby byl pro miliony fanoušků Superman mrtvý.
 
 
Nyní se ale mělo vše změnit. Super slavná komiksová ikona zde měla ožít v plné pompě. Autor slavného Kmotra Mario Puzzo napsal scénář, Richard Donner, který měl za sebou úspěšný satanistický horor Omen, vyfasoval režii a po počátečních tahanicích se tak konečně, dne 24. Března 1977, kdy se začalo s natáčením, mohly začít psát Supermanovy moderní filmové dějiny. Pravda, od komiksové předlohy lehce odlišné. 
 
 
Například Supermanovy superschopnosti, v komiksu odůvodněné odlišným slunečním zářením (komiksová planeta Krypton obíhala kolem rudého slunce) jsou zde hozeny na triko „husté molekulární stavbě“ mimozemšťanova těla a snad aby to bylo zajímavější, novorozenec Kal během cestování vesmírem směrem k Zemi, o nějaký ten rok zestárne. Alespoň, že přistane ve Smallville, de se ho ujmou bezdětní Kentovi, aby z něj vychovali Supermanovo alter ego Clarka Kenta.  Podobně jako v seriálovém Smallville, kde postavu adolescentního Supermana zažívajícího mnohá dobrodružství s nejednou narážkou na komiksovou předlohu, ztvárnil Tom Welling.
 
 
Film se snaží být obsáhlý, částečně zachycuje tak i Clarkovo dospívání ve Smallville v němž nechybí Clarkova tamní láska Lana Lang, ikonické běžecké závody s rozjetým vlakem, či nález pozůstatků své raketky ve stodole. Ta mimochodem připomínala křišťálového ježka. Jen bez klece. A dojde i na slušný frk s holčičkou Lois Laneovou. Komiksové předloze navzdory, mu zase umře brzy adoptivní taťka Jonathan a nález zeleného krystalu Clarka nelogicky podnítí, aby na Antarktidě jeho vrhem dalekým vybudoval svou super pevnost, de se dozví vše o svém původu. Poslechne si tak patetické kecy svého pravého fotra, šup a už má najednou svůj charakteristický oblek a se slovy: „Jsem tu, abych bojoval za pravdu, spravedlnost a americký způsob života,“ letí zachraňovat lidstvo. Do Metropolis, samozřejmě.
 
 
Tvůrci se tak zcela záměrně vykašlali na Superboye, tedy adolescentního Supermana, který v komiksu již páchal dobro v Metropolis a občas si zaskočil do vzdálené budoucnosti, aby zde bojoval bok po boku s Ligou superhrdinů a udělali z něj hotového superhrdinu s civilní image nablblého reportéra Clarka, který se zde v rámci utajení své identity chová jako až moc velkej debil. Taky se samozřejmě zakouká do své kolegyně Lois. Ta dostatečně zestárnula a ze Supermana (nikoliv Clarka) vyloženě vlhne. Obzvlášť když má Superman v rozkroku super velkou bouli. Ne, nebylo to výbavou herce Reevese, ale vycpávkami. Producent totiž rozhodl, že Superman musí mít všechno super velké. No a co se rychlého zestárnutí Louis týká, v tom taky nehledejte záhadu. Během rychlého Supermanova samostudia v Pevnosti osamění, uplynulo totiž na zemi 12 let. Jo je to dostatečně blbé, ale člověk s tím nic nenadělá. Stejně jako s mnohými triky, které diváka moc neoslnily ani v době, kdy měl Superman svou premiéru. Mimochodem, někteří kritici ho trhali na kusy. Nepřišel jim moc super.
 
 
Ovšem pořád to bylo lepší, než u úplně prvního hraného Supermana z roku 1948, kde si tuto nesmrtelnou postavu zahrál Kirk Alyn. V něm se všechny triky řešily animací. Záporačka v něm byla Spider Lady, což není ani trochu provařené jméno v zástupu Supermanových protivníků. V novém, velkém filmu je za největší svini samozřejmě Supermanova nemesis Lex Luthor, který ve svým podzemním high-tech doupěti plánuje zločin století. Na rozdíl od komiksu má zde Luthor vlasy, kozatou společnici a nablblého pohůnka, který dělá „srandu“. To asi aby měl film patřičný nadhled. Mimochodem podstata zločinu století spočívá v napíchnutí dvou jaderných vojenských raket, které vyvolají přírodní katastrofu jež zvedne cenu Luthorem nakoupených pozemků. Vskutku ďábelské. 
 
 
A navíc, jelikož je Luthor geniální, zjistí že na Supermana platí zelený meteorit jménem Kryptonit. A obojek s kryptonitovým šutrem nedělá Supermanovi moc dobře. A už vůbec mu neudělá dobře, když jedna raketa bouchne a vyvolá masivní zemětřesení. A tady Superman dokáže, že je opravdu Super. Nechá po sobě jezdit vlaky, zastaví povodeň, opraví zemské jádro, vrátí zpět čas a dokonce i zachrání autobus, kde jsou i afroamerické děti. A navíc odhalí, že Luthor je plešatý a jen nosil paruku. Super! 15. Prosince 1978 byla premiéra slibující, že diváci díky tomuto filmu uměří „že člověk dokáže létat“. Tomu sice neuvěřili, ale na film chodili, čímž se i přes mnohé negativní kritiky, stal ze Supermana kasovní trhák vydělávající spoustu peněz. A díky tomu se mohla dotočit už dávno načatá dvojka.
 
 
To bylo totiž tak. Producenti a celá parta okolo Supermana si byly super výsledkem své práce tak jistí, že současně s jedničkou točili i dvojku. Včetně dějových návazností, samozřejmě. Proto v prvním filmu byla na samém úvodu zdánlivě nesmyslná scéna s odsouzením kryptoňanských zločinců a jejich exilem do Zóny přízraků. Ti totiž v druhém filmu hrají první housle. Opačnou roli v tomto filmu získal režisér Richard Donner. Během dokončení nehrál žádné housle. I přes úspěch prvního filmu ho producenti vykopli. Vzájemné neshody během předchozího natáčení rozhodly o jeho nahrazení Richardem Lesterem. Teprve až po letech (v roce 2006) se Donnerovi podařilo vytvořit svou verzi oficiálně distribuované Supermana dvojky novým sestřihem nazvaným Superman 2: Richard Donner Cut. Původní film se mu prý nelíbil, neboť měl jinou myšlenku a neměl Branda.
 
 
Popravdě však, dějově se oba výtvory příliš neliší. V obou se na Zemi, v oficiální verzi, díky explozi, kterou teroristi chtěli pošolíchat Paříž, dostanou na Zemi padouši z Kryptonu, v obou budou chtít víc, než jen dát Supermanovi po tlamě. A v obou bude chtít Superman ztratit své schopnosti. A v obou se vyspí s Lois Laneovou. Prostě jí vojede, což byla tehdy v omiksu věc nevídaná. To jsou totiž hlavní motivy dvojky a ostatní je vata. Od humorného nadhledu v jehož rámci Clark Kent ze sebe pořád dělá debila, až po epizodní výskyt Lexe Luthora, který v komické sekvenci (ach ten humor) utíká z vězení a který je zde spíš do počtu. Jako kašpárek. Hlavní roli tu totiž hrají generál Zod, militantní čubka Ursa a vypatlaný svalovec Non, kteří díky svému původu disponují stejné superschopnosti jako Superman a k tomu vztek na jeho fotra Jor-Ela, jemuž kladou za vinu své vyhnanství.  A tak dají Supermanovi po tlamě. A dá mu po ní i buran z vidlákova, neboť Superman si nechal vzít své superschopnosti. 
 
 
A těch přesdržkovek muž z oceli dostane ještě víc. Luthor objeví jeho ledovou pevnost, Lois odhalí jeho identitu a trio zločinců donutí prezidenta USA, aby před ním klečel. A to je moc zlé. Tak zlé že Superman díky scénáristické berličce a zeleně blikajícímu krystalu získá nelogicky zpět své schopnosti a může dojít k velké na svou dobu super velké bitvě. Superman se bude muset snažit, aby dal zpátky na kopuli bílého domu americkou vlajku. 
 
 
To v Donnerově verzi se žádná atomovka v Paříži nekonala. Superpadouši se ze Zóny přízraků dostaly díky výbuchu první rakety z prvního filmu, kdy Superman zachraňoval před Luthorem Kalifornii. V Donnerově verzi je rovněž, na rozdíl od té oficiální, k vidění tahák té doby Marlon Brando, který se zamilovaným Supermanem řeší jeho úmysl připravit se o superschopnosti, aby si mohl s Lois užívat jako normální člověk. Scenáristická berlička, jak zvrátit nezvratitelný proces, zůstává, jen je zde rozvedena (v původním filmu vlastně nebyla vysvětlená vůbec) do podoby, kdy polidštěného Supermana dobije přízrak mrtvého fotra.  Donerova verze rovněž postrádá úplně zbytečný souboj v ledové pevnosti spojený s mizení padouchů i Supermana. Je pravda, že do očí bijících hovadin je v této nové verzi o něco méně. Třeba telekineze, kterou Kryptoňané disponují. Ostatně toto trio se postaralo o rozruch i v supermanském televizním seriálu, kde Supermana ztvárnil Dean Cain a kde okupovalo celou zemi. 
 
 
Ve finále Donner o něco šikovněji vygumoval mozek Lois Laneové, aby zapomněla kým Superman ve skutečnosti je, a účelně zahladil všechen bordel, co dvojka napáchala. Jak? Prostě, Superman zase, jako v jedničce otočil zeměkoulí v obráceném gardu a vrátil čas. Takže se vlastně vůbec nic nestalo. Jo, je to blbé, ale je to tak. A ještě blbější je, že pak jako civil došel do vidlákova, aby dal lekci buranovi, který ho zmlátil. Jelikož se to vlastně díky posuvu v čase nestalo, nebyl k tomu důvod. Ale proč lkát v případě filmového Supermana nad blbostmi, diváky za pár let čekal další Lesterův výtvor s názvem Superman 3. 
 
 
Psala se již osmdesátá léta a do módy přicházely počítače. Počítače byly super. A tak bylo o námětu hodně rychle rozhodnuto. Původně se uvažovalo nad Supergirl, které by se mohla dostat do příběhu, stejně jako komiksový padouch Brainiac, ale dopadlo to trochu jinak. Ze Supermana se měla stát ryzí zábava. A aby to byla ještě větší sranda než minule, o hlavní roli se Christopher Superman Reeve podělil s populárním komikem té doby Richardem Pryorem v roli počítačového génia. A že to bude opravdu veliká sranda, napovídá i úvodní scéna podobná spíš grotesce, než komiksovému filmu. A to byl začátek konce. Superman změnil žánr a po úspěšně přijaté dvojce diváky najednou čekal úplně jiný film. Komedie. A nepomohlo ani, že se Clark vydal do svého „rodiště“.
 
 
Ano, Clark Kent se vrací do Smallville, aby zavzpomínal na své kořeny. Loius Lane mizí v ústraní (letí na dovolenou na Bahami) a nahrazuje jí Kentova první láska Lana Lang (paradoxní je, že její představitelka si v pozdějším seriálu Smallville zahrála Supermanovu adoptivní matku Martu Kentovou). Lexe Luthora zase na postu uberzločinců nahradil nechutně bohatý podnikatel Webster, který si ve Smallville zřídil malou pobočku přes kterou chce páchat počítačová zvěrstva. Třeba díky předpotopnímu počítači ve vidlákově vyvolat v Kolumbii přírodní katastrofu likvidující místní úrodu kávy, díky čemuž jeho vlastní společnost zabývající se distribucí kávy nemálo profituje. Zní to pitomě a je to pitomé. I na tehdejší poměry. A když si k tomu přihodíte tajtrlíkujícího Pryora (dělá za Webstera špinavou práci) máte tu filmovou katastrofu s kterou ani Superman nic nenadělá.
 
 
V třetím filmu do hry opět vstupuje Kryptonit, ovšem jeho účinky jsou zde radikálně pozměněny.Ten zde naprosto nelogicky nezabíjí Supermana, zabíjí v něm jen jeho „dobro“ a mění jev ve škodolibou svini. Je vidět, že tvůrcům filmu moc originální předloha neříkala, neboť v komiksu má tuto schopnost (stejně jako schopnosti měnit Supermanovy ostatní schopnosti) tzv. rudý kryptonit. Nicméně stalo se, Supermant je za krypla, ožírá se, sfoukne z pochodně olympijský oheň, narovná křivou věž v Pizze a taky má špinavý kostým. To aby bylo vidět, že je zlý. A tak ho na vrakovišti čeká schizofrenní souboj, aby se mohl vzápětí postavit monstróznímu superpočítači. A právě tato pasáž evokující staré počítačové hry, patří ve filmu k těm nejzdařilejším.
 
 
Bohužel, počítačové finále, které bylo sice blbé, ale asi nejkomiksovější na celém filmu to už nenarovnalo. Trojka byla přijata hodně vlažně a už to vypadalo, že se v případě Supermana naplní známé pořekadlo „Třikrát a dost!“ Jenže s blížícím se koncem osmdesátých let se přiblížil i pád železné opony a konec závodů ve zbrojení a tak se objevil Atom Man – tedy Atomový muž. Nebo Nukleární muž. To je vlastně fuk. Prostě konečně komiksový protivník. Trochu paradoxní je, že jeden Atom Man se již objevil v již zmíněném poválečném dostatečně naivním supermanovském filmu s Kirk Alynem. Že by zdroj inspirace???
 
 
A tak Superman musel opět do akce. Tentokrát v ryze béčkovém pojetí. Ano byť se to zdá být neuvěřitelné, čtvrté filmové Supermanovo dobrodružství natočil Sidney J. Furie, tedy muž požívající pověst zasloužilého šitaře, jež má na svém nízkorozpočtovém triku takové fláky jako je Zběsilost s Lamasem, nebo Masakr na střední škole s odkecaným Lundgrenem. Filmová práva na Supermana totiž koupila společnost Cannon a původní produkce místo toho natočila další super hovadinu jménem Supergirl. Jo, ta se rovněž nevyvedla. Byla ještě brutálnějším propadákem než Superman 3.
 
 
Čtyřka Supermana má podtitulek otázka míru a už úvodní titulky podbarvené Williamsovým notoricky známým hudebním motivem dávají tušit, že tady o megalomanský velkofilm asi nepůjde. Mimochodem, jeho režie byla nabídnuta Richardovi Donnerovi, ten však odmítl. Asi si přečetl scénář. Ještě když Superman zachrání sovětské kosmonauty ve vesmíru, to nevypadalo tak děsivě, dokonce potěšil i návrat Lexe Luthora, kterému záhadně narostli vlasy a díky synovci (!!!) zdrhl z vězeňského kamenolomu, ale to je asi tak všechno. Od té chvíle to šlo brutálně do kopru.  Jo a vrátila se samozřejmě taky i Lois Lane. Clarkův románek s Lanou, který předvídal konec trojky, byl zapomenut.
 
 
A tak nejdřív Superman už zase odhalí Lois, že je Superman a pak vyhecován dítětem ukončí závody ve zbrojení tak, že si s veškerým jaderným potenciálem zahraje házenou směrem k slunci. Jenže netuší, že parchant Lex Luthor, podporovaný zbrojařskou lobby, ukradl z muzea jeho vlas a díky němu geneticky vyšlechtil svého vlastního, samozřejmě že zlého, superantihrdinu Nuklear Mana. Nebo Atom Mana? No ono je to asi jedno. Hlavní je, že chce zničit Supermana. Samozřejmě, že i jako předchozí film se i tento dočkal své komiksové adaptace. Ta podle mnohých dopadla o mnoho lépe než celý film.
 
 
Tedy, aby jsme byli přesní, on vytvořil ještě silný, ale vymatlatný prototyp, který se se Supermanem serval a dostal do držky na jedné diskotéce. Tak tahle scéna byla celá vystřižena a zachovala se jen v komiksové adaptaci tohoto filmu. No on i ten Atom Man je pěknej vypatlanec, jehož slovní projev se omezuje na pouhé: „Uáááá! Zničit Supermana!“ a tak se zbytek filmu nese v duchu béčkové mlátičky, kdy se ničí Čínská zeď, nesmyslně se probouzí k životu sopka, kterou Superman musí zašpuntovat, háže se sochou svobody a nakonec Superman dostane tak mocné škrábnutí probleskujícími drápy do krky (Nuklear Men si ani nestříhá nehty), že si všichni myslí, že je mrtvý.  Což samozřejmě není a čeká ho tak druhé kolo. Nuklear Men by si totiž chtěl zapíchat s novou vydavatelkou novin a tak dělá ve městě bordel. Přemíra nukleárních hormonů je svině.
 
 
Dopadne to dobře. Superman Nuklear Mena zavře do výtahu (bez slunečního záření je tenhle „Men“ v hajzlu) a po krátké mlátičce na Měsíci, kde se metají blesky, mává americkou vlajkou a Superman je jako hřebík zamlácen do měsíčního povrchu, je nakonec Atom Man hozen do jaderného reaktoru, aby se proměnil v energii a rozzářil celé město. Konec dobrý, všechno dobré? Ne, tohle není dobrý film. Slabá výprava, béčkový rozpočet, špatné triky, nablblý děj, to vše se postaralo o negativní kritiky, ale hlavně o velký neúspěch. Není proto divu, že Supermanova filmová dobrodružství na dlouhou dobu byla u konce. Nuklear Man tak Supermana svým způsobem zabil. Nebo lépe řečeno, dal na dlouhou dobu k ledu.
 
 
 A tak nastalo supermanské vakuum, které se od roku 1988 snažil zaplnit maximálně televizní Superboy s tváří Gerarda Christophera. Ten na televizní obrazovky kromě mladého Supermana přivedl i některé z jeho klasických protivníků. Ovšem daleko větší popularitu v té době zažíval Supermanův spolubojovník Batman, kterému koncem osmdesátých let režisér Tim Burton věnoval temnou tvář naprosto zbavenou nadhledu a humoru, což dotáhl k dokonalosti v druhém filmu, Batman se vrací. Že by se mohlo začít blýskat na lepší časy, signalizoval od roku 1993 další televizní Superman Dean Cain, kterému sekundovala lehce hysterická a ukvičená Lois Lane v podobě pozdější „zoufalé manželky“ Tery Hatcher. 
 
 
Seriál Lois a Clark: Nová Supermanova dobrodružství, se dočkal čtyř sezón a stal se televizním hitem. Na rozdíl od něj se béčko Steel, hitem nikdy nestalo. Jeho hrdina Steel byl jedním z komiksových Supermanových náhradníků po jeho smrti, nicméně Supermana v něm, kromě několika skalních komiksových fanoušků, nenašel.  Hitem se však stala komiksová a posléze seriálová svatba Clarka s Lois. A současně se stala i pohřbem pro seriál. Po ní již osudy manželů nikoho nezajímaly. Ovšem ještě před tím se stala mnohem vážnější katastrofa spojená se Supermanem. 27. Května roku 1995 filmový představitel Supermana Christopher Reeve spadl z koně a zmrzačil se, což vyvolalo zvěsti o Supermanově prokletí. Reevovo zmrzačení si mnohý dal do souvislosti se sebevraždou předchozího slavného Supermana Reevese. 
 
 
Superman prošel tak devadesátá léta ve formě velice slušného animovaného seriálu, který se stal, podobně jako u Batmana, jehož filmovou řadu dokonale zprznil režisér Schumacher, předskokanem k řadě celovečerních komiksových animáků. S blížícím se Milléniem se totiž přiblížil boom filmů natočených podle komiksu. Kina v té době začaly válcovat superhrdinové z konkurenční stáje Marvelu a Superman kontroval pouze s televizním seriálem Smallville vyprávějícím o Supermanově pubertě. Samozřejmě v ní nechyběl ani Lex Luthor a v epizodní roli se objevila i ikona – Christopher Reeves v roli vědce, který mladému, budoucímu Supermanovi prozradí tajemství jeho původu. To ovšem jen do roku 2004. 10. října totiž Christopher Reeve umírá.
 
 
Enormní úspěch Smallville, Christopherem Nolanem nově nastartovaní filmová Batmanova řada a všeobecná móda točit komiksové filmy nakonec rozhodli o návratu Supermana na velké filmové plátno. O něm se samozřejmě diskutovalo s velkým předstihem a spekulovalo se o mnohém. Od zápletky (ve hře byla třeba Supermanova slavná komiksová smrt) až po hlavního představitele (jedním z kandidátů byl i Nicolas Cage). Všechny dohady nakonec našli svůj konec v roce 2006. Superman se vrátil.   
 
 
Vrátil se pod režijní taktovkou Briana Singera, který definitivně odstartoval filmový komiksový boom marvelovsýmo X-Meny, aby našel Zemi tak trochu jinou, než jí před lety opustil, aby našel pozůstatky své rodné planety Krypton. Za dobu jeho nepřítomnosti Lex Luthor díky dědictví zbohatl a Lois Laneová má chlapa a dítě. A vrátil se akorát včas. Luthor totiž vybrakoval jeho ledovou pevnost samoty a hodlá pomocí krystalů z Kryptonu stvořit nový svět. Kontinent. A každému musí být jasné, že aby vzniklo něco nového, musí zaniknout to staré.
 
 
Velkým kladem nového Supermana bylo, že ctí svou první předlohu ze sedmdesátých let. Co ctí, on na první dva filmy Supermana přímo navazuje. Pevnost osamění je totožná, jen samozřejmě moderněji pojatá s tou původní, straší v ní duch Marlona Branda a i mnohá narážka, včetně zásadního zvratu, odkazuje na Donnerovu jedničku s navazující dvojkou. Ke své smůle má i pomalejší tempo, v němž se Superman pokouší znovu se sblížit s Lois a Luthor buduje svou umělou pevninu. Prosycenou kryptonitem, samozřejmě. Což se neobejde bez katastrofických následků pro celé pobřeží, kde stojí Metropolis. 
 
 
Co film na rozdíl od svých předchůdců postrádá úplně je nadhled a humor. Pryč jsou ty doby, kdy byl Luthor šaškujícím kašpárkem, zde je za skutečného padoucha a způsob, se kterým se vypořádává se Supermanem na svém ostrově, je dostatečně brutální. Takovou sodu ještě Superman nedostal. Tentokrát se nebude točit zeměkoulí proti směru hodinových ručiček, aby se vrátil čas, tentokrát se jedná o dospělý film, který i přes silný rozpočet, dokonalé triky a skvělé herecké výkony tak úplně nesplnil všechny očekávání a s tím i dostatečně nenaplnil kasy kin, ale rozhodně se stal výrazným milníkem v Supermanově filmové historii.
 
Pokračování příště???
 
 
 
 
více komiksů >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]