Profily



Bitva o Verdun (19.11.2011)

 
„Plazím se vzrostlou travou, na níž se již notně podepsalo podzimní podnebí. Zákopová linie je sice na dohled, ale tráva, která mě ukrývá mi zároveň brání ve výhledu. Vystrkovat hlavu není radno. Na jedenácté hodině mého pomalého, opatrného postupu štěká kulomet. S puškou do které po výstřelu láduji vždy jen po jednom náboji, nemám proti rychlopalné zbrani nejmenší šanci.
 
Na deváté hodině v dálce zaznělo několik výbuchu. I přes omezené zorné pole vidím, hustý sloupec dýmu směřující k zataženému nebi. Naši asi zahájili útok na druhé straně bitevního pole, napadlo mě. Já jsem tady sám. Spolubojovníka, který se ještě před chvilkou plazil opodál, smetla sprška výstřelů. Nnení těžké si domyslet, že některý z nepřátel opodál má asi lehký kulas. O důvod víc být opatrnější.. Hustá tráva řídne. Každou chvilku můžu narazit na protivníka. Do hajzlu, sám toho tady moc nezmůžu. Přeju si, abych aspoň jednoho vzal s sebou. Sáhnu do sumky pro kuli. Do hajzlu. Při plazení se mi všechny vysypaly. Šance se snižují na absolutní minimum. Aspoň že mám u pasu pistoli s osmi ranami. Odepínám poutko a plazím se dál. Nedaleko přede mnou je okop. Ten by mi mohl poskytnout nějakou šanci. Paráda! Je prázdný. Sklouznu do něj a v tom okamžiku mizím ve výbuchu. Kurva. Nástražné výbušniny dokážou být pěkná svině. Právě jsem zemřel.“
 
 
Bitva u francouzského města Verdun vstoupila do historie první světové války jako jeden z jejích nejdelších a nejkrvavějších konfliktů. Trvala celých 10 měsíců od 21.2.1816 do 18.12.1916 a padlo v ní zhruba 700 tisíc vojáků na obou stranách. I díky tomu se jí začalo přezdívat Verdunský mlýnek na maso. A právě tato bitva se stala scénářovou inspirací pro listopadovou hru týmu Bratránci. A nejednalo se jen o klasickou omáčku spojenou s historicky profláknutým názvem. Odraz první světové války se zračil hlavně v pravidle, že pěšáci s omezenou municí 120 kulí na život museli své střely ládovat do zbraně po jedné, což se v paintballových bitvách příliš nevidí. Jistě, tento nápad tu již byl, když tým Hoši od Zborova loni v zimě plánoval obdobnou akci jen s jiným názvem – Zborov na Zborově. Bohužel se na ní sjelo minimum lidí, takže tento zajímavý scénář by byl v tomto případě nehratelný. Po necelém roce, kdy si Bratránci systém vypůjčili to již dopadlo lépe. Proti sobě v bitvě nejprve o zákopovou linii a posléze o hlavní stan nastoupilo cca 60 lidí.
 
 
Systém byl jednoduchý, podobný Siegfriedovým liniím, které na Hrádku již několikrát proběhly v minulosti. Útočníci s patnáctiminutovou recyklací, museli nejprve dobít zákopovou linii (obránci se po jediném zásahu stahovaly) a posléze hlavní stan. Útočníkům stálo v cestě minové pole a proti nim několik těžkých kulometů. Dýmovnice a pyrotechnika v podobě granátů a kulových pum byli vítány. První výstřel z granátometu a rozhořel se lítý boj.
 
 
Nejprve jsem bojoval na straně útočníků. První útok byl smetený téměř okamžitě. Velitel pak vsadil na taktiku útoku menších skupinek a teprve po delší době, kdy byli již obránci oslabeni se rozpoutala mohutná ofenzíva která linii dokonale vyčistila. Nicméně čas neúprosně běžel a na dobití hlavního stanu zbývalo pouhých 15 minut, což se rovnalo sebevražedné misi.
 
 
Pak se hra otočila. Ocitli jsme se v kůži obránců. Hustý kouř černých dýmovnic, štěkání kulometů, práskání kulových pum, v nichž zanikaly jednotlivé výstřely karabin. Nepřítel vsadil na soustředěné silnější útoky na našel levém křídle a byl rychlý. Kurevsky rychlý. Někdo z nich mě ustřelil ruku. Nezbývalo nic jiného, než se stáhnout k hlavnímu stanu.
 
 
„Ležím v mělkém pangejtu a nepřátelští vojáci jsou již nadosah. Vím, že když teď vystrčím palici, stane se okamžitě terčem. Válka je už taková. Střelec na druhé straně silnice je již mrtev. Od baráku práskají výstřely. Zatím mě nikdo neviděl. Být krtek zahrabu se pod zem. Nikomu se nechce, aby to schytal z těsné blízkosti. Hlasy nepřátel a jejich velení jsou pár směšných metrů opodál. Nervy trochu pracují, prst svrbí na spoušti, ale je mi jasné, že pokud teď vystřelím, jenom odkryju svojí pozici. Zatím vyčkávám s nadějí, že si mě snad spletou s vlastním vojákem v pozici. Několik lidí postoupilo a já se ocitl v jejich týlu. Konečně, vidím zřetelně postavy opodál. Opouštím kryt a střílím pa nich. Jedna, dva, tři. Víc kulí už nemám, munice došla, část se jí zase vysypala. S uspokojením vidím, že jsem neminul. Pak mě zabíjí kulka do zad. Aspoň jsem si někoho vzal s sebou. V posmrtném životě se dozvídám, že jeden z nich byl nepřátelský velitel. A to, i přes bídný konec potěší.“
 
 
Jak již bylo napsáno, tato simulace první světové je v paintballovém světě novinkou. Zároveň ale vyžaduje, aby se na ní sjeli hráči, kteří nemají problém s přiznáváním a kteří nemají potřebu ohýbat pravidla ve svůj prospěch. A na tuto akci, jež podobné nešvary eliminovala tím, že se jednalo o uzavřený boj jen pro pozvané, se sjely válečníci, kteří nějaký ten zářez na military scéně již mají. Jasně, nějaká drobnost, jako když se někdo ocitl za páskou vymezující herní prostor, se objevila ale v podstatě se jednalo spíš o nedorozumění. Zmíněná pyrotechnika dodala celé akci znamenitou atmosféru a o zážitky na obou stranách nebyla nouze. Hozený granát vybuchující pod Rajkovo prdelinkou, friendly fire při čištění zákopů, halasné vášně při friendly fire během čištění baráku a paní – civilistka, plkající v pronajatém prostoru, že ti zlí militanti zde jen plaší zvěř. Ještě, že na nás nešla se smetákem, aby nás z oficiálního hřiště vymetla.
 
Po dvou hlavních hrách se ještě uskutečnila noční, ale v době, kdy řež během tmy získávala své padlé, my se zpravodajkou Ankou jsme již dávno seděli na Hradě bolesti, stahovali fotky a psali tento report, který, s následujícími šesti úhozy končí.
 
Bitva o Verdun
19.11.2011
Lokace: Hrádek
Pořadatel: Bratránci
Paintballová atmosféra první světové války
 
PROFIL FOTO (117)
 
 
Paintballový deník (předchozí akce): 116. Heart of Warriors 3
Paintballový deník (následující akce): 118. Stalingrad vol. 2 aneb stalingradský kotel 
 
ODKAZY
 
 
 
více paintballu >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]