Profily



První justiční vražda v komunistickém Československu (Heliodor Píka)

 
„Milovaní, nejdražší, před strašně a hrůzně tragickými okamžiky stojím klidný, vyrovnaný, s čistým svědomím – přes mnohé chyby – jsem své povinnosti plnil co nejsvědomitěji a co nejpoctivěji. Jsem přesvědčen, že nejde o justiční omyl, vždyť je vše tak průhledné, že jde o politickou vraždu. Přece však rád přinesu tuto násilnou oběť, bude-li sloužit k uklidnění v národě, k jeho sjednocení...“ (Z posledního dopisu Heliodora Píky manželce a synovi)
 
Byla to poslední plzeňská oficiální poprava. 21. června roku 1949 vedli časně ráno k šibenici postavené na smetišti plzeňské borské věznice hrdinu. Poslední přání, lahev šampaňského, jež hořklo na rtech, byla vypita v noci s manželkou, synem a odhájcem. Smělý plán osvobodit muže dekorováněho mnoha státními i zahraničními vyznamenáními, nikdy nenašel naplnění. Samotný akt popravy byl krátký. Generál Heliodor Píka, voják, vlastenec a diplomat, byl mrtev. Jeho tělo nebylo nikdy předáno rodině, ani řádně pohřbeno. První komunistická justiční vražda po únorovém převratu roku 1948, byla úspěšně dokonána.
 
 
„Tak mi, Bedřichu, řekni, kolik pro toho Píku potřebuješ. Patnáct let, anebo provaz? Od toho jsem přece právník, abych udělal paragraf, který je potřeba.“ (JUDr. Karel Vaš)
 
Přišlo to jako blesk z čistého nebe. V den výročí, kdy v Praze vypuklo národní povstání, byl Heliodor Píka zatčen. Ještě zesláblý po operaci žlučníku, nekladl žádný odpor. Byl přesvědčen, nebo se alespoň snažil být přesvědčen, že se jedná o nějaký strašlivý omyl. Ovšem s dalšími dny začal chápat, že co co by každý zdravý rozum za omyl považoval, byla ve sutečnosti fraška a totalitní plivanec do tváře spravedlnosti. Bizarní divadlo spojené s připravovanou likvidací nepohodlného člověka. Během svého působění v Moskvě v pozici šéfa československé vojenské mise nejednou narazil na případ jak se dá s člověkem „hezky po bolševicku“, zatočit. Věděl a to se mu stalo osudným. 
 
„Bolševická justice" se tak dala do pohybu. Plukovník a později generál Bedřich Reicin začal jako hlava vyšetřovacího tribunálu shromažďovat přesvědčivé důkazy. Když se žádné nenašly, nebyl problém je vyrobit. Jednoznačně přesvědčivé výsledky nepřinesly ani drsné vyšetřovací metody. Píka byl o své nevině přesvědčen a rozhodl se jí obhájit. Když třeba Reicin napadl svého bývalého velitele, že je známo, že byl spolupracovníkem západních mocností, Píka, zesláblý těžkou operací žaludku, povstal a řekl: „Pane plukovníku, já jsem nikdy spolupracovníkem západních zpravodajských služeb nebyl. Ale zato o vás vím, že jste byl a jste agentem Kominterny!“
 
 
Obžaloba nakonec slátala konečnou verzi Píkovy vlastizrady, která spočívala v tržení, že generál "koncem roku 1940 v Istambulu, od roku 1941 do konce roku 1945 v Moskvě, na jaře 1946 v Londýně a konečně v období 1945 - 1948 v Praze, vyzradil exponentům britské Imteligence Service skutečnosti, opatření a předměty, jež měly zůstat utajeny pro obranu republiky." A hrdelní soud, Reicinem zorganizovaná šou, s dopředu jasným výsledkem mohla začít. Generální prokurátor (a taky bývalý tajný spolupracovník sovětské NKVD) Karel Vaš v roli jednoho žalobců samozřejmě žádal trest smrti, který Píka pochopitelně dostal. Ne proto, že by se jednalo o akt spravedlnosti, ale proto, že to byl příkaz shora. Na Píkově smrti měl totiž zájem sám Stalin. A tomu se nedalo říci ne, ani kdyby člověk chtěl.
 
"Obžalovaný generál Heliodor Píka, narozený 3. července 1897 ve Štítině, je vinen z žalovaných skutků a odsuzuje se podle § 6, odst. 2/II, podle zákona 50/23 za použití § 45 a 96 vojenského trestního zákona kromě kasace a ztráty čestných odznaků a vyznamenání k trestu smrti provazem".
 
 
Žádosti o milost prezident Klement Gottwald nevyhověl. Pochopitelně. Sověti byly toho názoru, že člověk, který během svého působení v Moskvě prokoukl mnohé špinavé tajemství včetně Gulagů a účelové likvidace oponentury s vazbami na Západ, nesmí za žádnou cenu přežít. Našeptavač Chazanov působící toho času na postu pracovníka velvyslanectví SSSR v Praze (ve skutečnosti agent NKVD) se v tomto ohledu vyjádřil jasně:  „Je nadmíru nutné a žádoucí, aby se Píka nemohl dostat útěkem na Západ a aby Píka mohl být odsouzen s tím, že je to naléhavá žádost ústředních míst v Moskvě, neboť je obava, že by se Píka mohl dostat na Západ a tam by mohl vyzradit mnoho cenného a živého sovětského tajemství, s nímž se seznámil za války.“ A přes to vlak nejede.
 
 
V dobách druhé světové války byl totiž Heliodor Píka, u zrodu později komunisticky oslavovaného 1. Československého praporu, který spolu s ním, generálem Svobodou a paradoxně i s jeho pozdějším vyšetřovatelem Reicinem, došel z Buzuluku až do Prahy.  Byl to právě on, kdo na prosbu Ludvíka Svobody, doporučil prezidentu Benešovi schválení Svobodova záměru vytvořit v SSSR vojenskou jednotku a stejně tak to byl i on, kdo jí začal zaplňovat Čechoslováky mnohdy trpících v sovětských zajateckých táborech a gulacích. A právě zde, tváří v tvář nejednomu drsnému osudu krajanů za něž u Stalina loboval, se začaly rodit příčiny jeho pozdější likvidace. Píka totiž nahlédl do fungování totalitního systému komunistické vlády včetně jeho koncentračních táborů a hlavně nelidských poměrech, které v nich panovaly. 
 
 
Heliodor Píka vstoupil do armády hned po maturitě, v roce 1915. Bylo mu tehdy osmnáct let, v Evropě zuřila první světová válka. Šel tedy bojovat. Za císaře pána. Při první příležitosti však, jako většina Čechoslováků zběhl a po ruském zajetí se stal československým legionářem. Nejdříve v Rusku, později ve Francii. A z vojína se stal s koncem války poručík, uznávaný za obětavou lékařskou službu v prvních liniích. V poválečných letech rodící se Československé republiky Heliodor bojoval s Poláky o Těšínko a  jako jeden ze tří československých důstojníků Vysokou školu vojenskou v Paříži. Se začátkem druhé světové války pracoval jako vojenský atašé na Balkáně až nakonec skončil jako velitel mise Československé armády v Moskvě. Píka nebyl hloupý, ani snadno zmanitulovatelný člověk. Již srpnu prezidenta  Beneše varoval, že SSSR neusiluje o svobodné Československo, ale o diktaturu proletariátu. Není divu, že ho Gottwald, se kterým se občas sešli, aby si zahráli karty, ho moc nemusel. A nemusel ho ještě víc, když se po vytvoření 1. Československého praporu, Píka i s generálem Svobodou, důrazně stavěli proti politizaci jednotky. Svoboda však skončil jako prezident, Píka jako oběť první justiční komunistické vraždy. Ony se ty události prostě nekdy tak nějak paradoxně zamotají.
 
EPILOG:
 
Tělo popraveného generála Píky skončilo po popravě na plzeňské patologii, kde bylo po dlouhá léta ukrýváno.  než ho mladý neinformovaný asistent nechal odvézt ke spálení. Zde se totiž našlo několik vlastenců, kteří se rozhodli navzdory riziku zkusit udělat nemožné: uchovat tělo hrdiny do doby, než padne komunistický režim. Uložili ho do nádoby s formalinem a nechali tam. Vlastenecký úmysl nakonec našel konec během personálních změn v ústavu, kdy bylo nutné se těla zbavit. Heliodor Píka tak byl tajně pod jiným jménem pohřben neznámo kam.
 
Syn Heliodora Píky Milan byl rovněž zatčen a obviněn z plánování únosu svého otce a vlastizrady. Strávil nějaký čas ve vězení. Klement Gottwald mu nakonec dal pokoj.
 
Organizátor Rincin potvrdil pravidlo o božích mlýnech. Byl odsouzen k smrti během jiného vykonstruovaného procesu a popraven.
 
Karel Vaš nekdy nebyl za justiční vraždu generála Píky odsouzen. S odůvodněním, že jde o promlčené činy. Dožil svůj život v domově důchodců.
 
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]