Profily



Císař Caligula: mediálně známá perverzní bestie

 
Caligula, vlastním jménem Gaius Caesar Augustus Germanicus měl vedle Julia Caesara to štěstí, že zůstal, až do současnosti, mediální hvězdou. Ovšem narozdíl od zmíněného Caesara se tak nestalo díky reformám, vybojovaným bitvám, či zásluhám, které přetrvávají staletí, ale díky tomu, že se jednalo o perverní, neskutečně zvrhlé prase.

 

Alespoň tak ho hlavně vykreslují média, díky kterým za svou současnou „popularitu“, vděčí. Kromě knih, ať již historických až po ty beletristické, komiksů, pak především starší britský TV seriál Já Claudius, kde v se v jednom záběru vypotácí z ložnice v níž rozřízl břicho své těhotné sestře Drusille (byla jeho milenkou) aby po vzoru boha Jupitera vyňaj z jejího lůna plod a vzápětí jej snědl, až po velkofilm Caligula, kde se nejen souloží o 106, ale kde i on sám, poznamenaný výchovou svého zvrhlého strýce Tiberia (který byl i jeho císařským předchůdcem) s uličnickým úsměvem znásilní na svatbě jak nevěstu, tak i ženicha (toho „odpaní análním fistingem), nebo udělá v císařském bordelu z manželek a dcer senátorů prostitutky. 
 
Jistě, může to být všechno smyšlenka, nicméně, ani historie se o něm nevyjadřuje zrovna nejlichotivěji. A znáte to, na každém šprochu, pravdy trochu. V tomto případě asi pravdy více než jen trochu. Suetonius ho popisuje takto:
 
"Byl velmi vysoký a neobyčejně bledý, měl neforemnou postavu, ale velmi tenký krk a nohy. Oči a spánky propadlé, čelo propadlé a zamračené, vlasy řídké a na temeni úplně vypadané, zato na těle byl chlupatý. Proto se tedy považovalo za hrdelní zločin pohlédnout na něho z vyvýšeného místa, když procházel kolem nebo se z nějakého důvodu zmínit o koze. Jeho obličej už sám o sobě vypadal odpudivě a ošklivě, ale on mu nadto oddával ještě zuřivější výraz a nacvičoval si nejrůznější hrůzostrašné a děsivé grimasy před zrcadlem... Tělesně ani duševně nebyl zdráv. V dětství trpěl padoucnicí, a zatímco jako mladík byl přece jen trochu při síle, občas ho náhle přepadávala taková ochablost, že nemohl skoro chodit, vstát, soustředit myšlenky ani držet hlavu zpříma. Sám si svou duševní slabost uvědomoval a někdy se zabýval myšlenkou, že půjde na odpočinek a pročistí si mozek." 
 
Caligula (tuto přezdívku si vysloužil díky faktu, že jako malé dítě s rodiči v Germánii, nosil miniaturní vojenské botičky (caligae), a proto mu vojáci začali říkat Caligula (Botička)), byl synem Germanika, synovce a adoptivního syna císaře Tiberia, který byl římským lidem vnímán nejen jako úspěšný generál mající na svém kontě nejedno vítězné tažení, ale i jako slušný člověk a potencionální Tibériův nástupce. Mnozí historici, stejně jako spisovatelé se shodují, že právě proto musel zemřít. Stalo se tak za podivných okolností- (některé z tézí mají za to, že v nich měl prsty i nezletilý Caligula) Jeho matka Agripinna starší se dostala s císařem do sporu, neboť jej podezírala ze smrti svého manžela, což nakonec vyústilo i v její postupnou likvidaci, jíž předcházelo vyhnanství. Caligula jako jediný mužský zástupce rodu přežil a po smrti svého prastrýce a adoptivního děda 16. března roku 37 (zde se šušká, že i s touto smrtí měl Caligula něco společného) se chopil moci.
 
Díky dobré pověsti svého otce se zpočátku těšil velké popularitě a podpoře lidí. Nový císař byl velmi talentovaný a schopný, což uznávali i jeho nepřátelé. Stal se například výborným řečníkem, patřil také k elitní třídě co se vzdělání týče.  To se ale mělo rychle změnit. Obrázek sympatického mladíka se po náhlé nemoci (Starověké zdroje píší, že Caligula měl "mozkovou horečku").rychle roztříštil do podoby tyrana stiženého šílenstvím, stejně jako sexuální zvráceností. Navíc, a to bylo pro obyčejný lid, který se ještě nedávno modlil, aby se jejich milovaný císař uzdravil, důležitější se slibné počáteční období jeho vlády, vyznačující se blahobytem, díky megalomanské rozhazovačnosti a četnými administrativními přehmaty postupně měnilo v dobu vedoucí k hospodářské krizi a hladu. V té chvíli Caligula začíná falešně obviňovat, pokutovat a dokonce zabíjet různé, hlavně bohaté jedince, jejichž jmění se rozhodl uchvátit, aby si zajistil nové příjmy. Spolu s tím narůstá ve společnosti všudypřítomná paranoia, neboť Caligulovy vrtochy byly jak nevypočitatelné, tak i definitivně smrtící. Ve svém šílenství se často považoval za boha vládnoucího nad osudy lidí, což mnohdy a rád demonstroval, takže si před ním nemohl být nikdo jistý. Od vyšší, po střední třídu. Počáteční popularita je dávno minulostí a císařovi je připisováno motto oderint, dum metuant („ať mne nenávidí, jen když se mne bojí“). 
 
Jestliže před říjnem roku 37 držel Caligula své nectnosti, hlavně sexuálního charakteru na uzdě, nyní je začal provozovat na veřejnosti. Pocit všemohoucího boha je svině. Prohlásil prý, že každá římská žena patří jemu a také se podle toho choval. Sám byl celkem čtyřikrát ženatý, přičemž se mu vydařilo jen poslední manželství s Caesonií, stejně temperamentní osobou jako byl on sám.  Podle historiků měl tak Caligula nejen udržovat incestní vztah se všemi svými sestrami, z nichž největší náklonnost pociťoval k Drusille. (kterou pak podle mnohých zavraždil), ale i s četným zástupem jiných žen, z nichž mnohé si často a rád bral proti jejich vůli a často dokonce i za asistence jejich manžela. Někdy si vzal i manžela, neboť jako bohovi a nejednomu římskému císaři, mu homosexualita nebyla cizí.
 
Na druhou stranu se rovněž dokázal podělit. Některým svým přátelům a oblíbencům údajně dovolil, aby spali s ostatními jeho sestrami Agrippinou a Julií Livillou. Byl tak průkopníkem incestního gruppensexu, stejně jako nejedné z dalších perverzních úchylek. Prostě si dokázal náležitě svůj sexuální život okořenit. Někdy až moc. Stejně jako sexuální výstřelky, je i známý jeho vztak ke svému koni Incitatovi, lterému údajně postavil stáj z mramoru, obdaroval ho domem s nábytkem i otroky a dokonce prý pojal úmysl ustavit ho do úřadu konzula.
 
Doba, kdy se prohlásil za boha, nechával srážet hlavy starý sochám, aby je nahradil svými a chodil po veřejnosti v převlecích starých antických bohů (včetně těch ženských) již vypovídá o hlubokém šílenství. Ostatně i jeho „slavná“ vojenská tažení během kterých kvůli penězům nechával, podobně jako v Římě vraždit bohaté Galy, byla pouhou fraškou v porovnání s vojenskými aktivitami jeho otce, či předchůdce Tiberia, který pro nejednu zvrhlost rovněž nešel daleko, nicméně dokázal úspěšně vybojovat nejednu bitvu. Což o Caligulovi říci nejde.
 
O tom se spíš traduje nejedna historka v níž hraje hlavní roli brutalita, perverze, dostatečné množství krve a zvrácený sex. Třeba s velikou chutí přihlížel mučením a katany instruoval, ať je co nejvíce protahují, aby prodloužili utrpení odsouzených. Caligula se ani, hlavně v době kdy docházeli peníze, nemazlil ani s bohatými senátory, stejně jako později měšťany. Už si nebral jen jejich ženy k perverzním radovánkám už jim začal sahat i na majetek Pod smyšlenými záminkami (na základě udavačů) se mohli tito lidé z trestu vykoupit, nebo byli prostě popraveni a mejetek jim byl zkonfiskován.
 
V posledním údobí své vlády byl Caligula posedlý hrůzou z možného komplotu, což přispělo k vystupňování jeho již tak nelidského chování. Zejména Seneca poskytuje popis jeho surovosti namířené proti senátorům, kteří byli jako domnělí spiklenci bičováni k smrti, mučeni ohněm či setnuti. Někteří z nich byli donuceni ještě před svou popravou přihlížet smrti vlastních synů. Jak narůstala císařova brutalita, zvětšoval se zástup lidí odhodlaných proti němu zakročit.
 
Definitivní konec tak naplánovali tři důstojníci pretoriánské gardy, z nichž klíčová role připadla veteránovi Cassiu Chaereovi. O jejich záměru byla zpravena nebo se na něm nepřímo podílela řada senátorů, vojáků a jezdců.  
 
24. ledna 41 Chaerea a jiní pretoriáni během právě probíhajících dramatických vystoupeních konaných k poctě božského Augusta přistoupili v kryté chodbě pod palácem ke Caligulovi, a udeřili. Chaerea zasadil Caligulovi ránu jako první. Rána nebyla smrtelná, protože čepel sklouzla po klíční kosti. Vzápětí se přidali i ostatní spiklenci. Záhy byla zabita Caligulova manželka Caesonia společně s jejich malou dcerkou Julií Drusillou, jíž byla rozražena hlava o zeď.
 
 
Senát hodlal využít Caligulova zavraždění jako příležitosti k obnovení republiky a k zatracení všech císařů, v čemž se mu dostávalo podpory i od Chaerey a jiných vojáků. Většina pretoriánské gardy (která by tím přišla o práci) však neochvějně setrvala ve své oddanosti julsko-klaudijskému rodu. Přesvědčeni o tom, že principát je třeba udržet, dopravili pretoriáni do svého tábora Caligulova strýce Claudia, který se stal dalším císařem. 
 
Caligula (31.8.12 – 24.1.41) vládl tři roky, deset měsíců a osm dní.  V době jeho smrti  mu bylo pouhých 28 let.  
 
 
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]