Profily



Soukromé představení (Caligula)

 
Ohnivě rudá opona z těžkého sametu se zvedla. Mladá krásná dívka, oděná v rouše Evině, prázdným pohledem zírala do publika. Na klíně ležela proutěná ošatka plná fíků. Dívka pomalu otevřela její víko a něžné prstíky zapátraly uvnitř. Pak sebou mírně trhla. Byť bylo v sále naprosté ticho, její sten nebyl slyšet. Netrvalo to dlouho. Dívka se zhroutila k zemi. Fíky se rozsypaly po mramorové podlaze. Pouštní zmije, ukrytá mezi nimi, se hbitě vzdalovala od jejího bezvládného těla.

 

Ozvaly se vznešené tóny lyry. Mužská postava oblečená v ženských šatech přitančila na pódium. Ladnými kroky kroužila kolem mrtvého těla. Bard v zákulisí zapěl:
 
„I spatřila jitřenka jasná marnivosti a ženské pýchy zmar.
       Kleopatra pyšná promrhala smyslnosti své a krásy dar.
            Jen polibek hadí na konci cesty zbyl,
                   vedle mrtvého Antonia nakonec našla cesta její svůj cíl.“
 
Stařec ve sněhobílé tóze se pomalu dobelhal na scénu. Hlavu mu zdobil vavřínový věnec. Tančící žena – muž jej nevnímal. Pantomimou naznačoval něžné loučení s dívkou, kterou již převozník Chárón doprovázel do říše mrtvých. Stařec se nemotorně uklonil, jako špatný herec ve špatné tragédii. Pak poklekl a hltavě začal polykat fíky rozházené po zemi. Šerem sálu se opět ozval bardův hlas:
 
„Sám božský Augustus též nemohl žít věčně,
          osudnou se mu stala láska k jeho chytré ženě...“
 
Starcův obličej se zkroutil v náhlé křeči. Zalapal po dechu. Zvrátil zbytky nestrávených fíků. Pak těžkopádně klesl k zemi. Vavřínový věnec se válel kousek od jeho ruky, která se sevřela v poslední smrtelné křeči.
 
„Hadím jedem v čerstvých fících jej vznešená Patricia nasytila,
          by získala výhodu pro svého nehodného syna.
                  Ke svým božským předkům vydal se Augustus,
                        by povstal nový císař, krutý Tiberius.“
 
Prsty tanečníka hladce pohladily šedivé vlasy mrtvého starce. Z očí vytryskly slzy, jež rozmazaly silnou vrstvu výrazného make-upu, nanesenou na jeho tváři. Padla další opona po pravé straně pódia. Odhalila nahou ženu ve středních letech připoutanou uvnitř bizarní klece, jejíž vrchní okraj sahal k ženiným bokům. Ústa měla pevně zalepená. V očích se zračila nevýslovná hrůza...
 
„Krutý Tiberius, muž mnoha zvrhlých vášní,
         zášť tyrana k synům a dcerám Říma není ničím zvláštní...“
 
Tanečník ukázal do zákulisí. Ke kleci přitančili dva obnažení, ebenově černí otroci. Do rytmu lyry se začali laskat s jejím kyprým tělem. Prsty hladily plná ňadra a zkoumaly její přirození. Jeden z nich uvolnil umlčená ústa. Žena propukla v nářek. „Vinicie, bože, Vinicie, zachraň mě,“ bědovala. Tanečník zatleskal. Z povzdálí se ozval dětský pláč. Další černý otrok, který se na scéně objevil, držel v rukou velký pytel. Vzápětí jeho obsah vysypal do klece. Řev ženy téměř přehlušil dětský pláč a bardův zpěv:
 
„Svou milenku nehodnou v hadí jámu srazil,
                                by bolestí se její ve své krutosti těšil...“
 
Tři kobry jednaly instinktivně. Jedovaté zuby se zakously do bílého masa křičící ženy. A znova. A znova. S každou přibývající minutou bědování a křik ženy slábl. Nakonec zůstala bezvládně viset na svých poutech. Zůstal jen dětský pláč a vzletné tóny lyry. Padla další opona.
 
„Což můžete se vy smrtelníci rovnati bohům?
                       Což dokážete odolávat mocným jejich svodům?“
 
Dva mohutní hroznýši královští se zdáli neteční. Líně leželi v ohrádce, kterou ještě před chvílí halila opona na levé straně jeviště. Tanečník držel v ruce roční dítě. Pak jej téměř ladně položil mezi hady.
 
„Jak mocný Herkules, jež v kolébce rozdrtil pěstí dva hady,
                                                                                  on božským se stal...“
 
„Dost!“ zařval muž v hledišti. „Proboha, bože! Dost!“ Napůl šílený se vrhl směrem k tanečníkovi. Silné tělo hada se začalo pomalu omotávat kolem jeho ročního syna. Dětský pláč se změnil v zoufalé vřískání. Hadí tlama čekala na svou potravu.
„Pro smilování boží! Dost!“ Muž byl mimo smysly. Zastavily ho meče pretoriánské gardy. Tanečník ztuhl. Sytě rudě namalovaná ústa se srazila v krutém úšklebku.
 
„Zkazil jsi mi vystoupení, Marku Vinicie,“ procedil mezi zuby.
Muž klekl na kolena a žadonil jako dítě.
„Božský imperátore. Všemocný bože, ušetři alespoň jeho. Snažně tě prosím.“
„Zkazil jsi mi vystoupení, Marku Vinicie,“ opakoval Caligula vztekle. „Zkazil jsi mi vystoupení, které jsem připravil na počest tvé bezvýznamné rodiny, abych jí dodal alespoň trochu důležitosti.“
„Prosím, bože, prosím.“ Blekotal muž. Nářek dítěte umlkl.
„Tvůj otec, tvá žena a dcera, tvůj malý, sotva narozený syn!“ vyrážel ze sebe vztekle Caligula. „Ti všichni se stali hrdiny v mé úžasné božské hře. A ty jsi ji zkazil! Jen kvůli tobě je jejich úchvatný výkon bezcenný! Jak sis to vůbec mohl dovolit? Kulturní barbare! Ty přízemní prase! Ignorante! Nejsi hoden mého umění.“
Víc říkat nemusel. Meče gardistů byly pohotové a rychlé. Jako kolikrát před tím.
 
Caligula se otočil a kráčel do temnoty zákulisí. Rukou si stíral make-up z obličeje, který se mísil se slzami žalu a bolesti.
„Takové krásné vystoupení. Umění hodné boha. A ten dobytek ho takhle pokazí...“
více ze společnosti >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]