Profily



Lidice

 

 
Očekávaný film o jedné z největších tragédií českého národa z dob okupace začíná romanticky – šoustačkou. To zcela jistě proto, aby divák pochopil, že tragédie Lidic zde bude prezentována ve výrazně širším, lidském, měřítku. 
 
Lidický rodák Franta Šíma vášnivě miloval svou mladší sousedku Marii, což nakonec vyústilo v neúmyslné zabití syna. Začátek i podstatnou část okupace tak vyvržen z vesnické komunity, strávil v lapáku. Nicméně, život v Lidicích šel dál. Jakým směrem a k jakému konci je věc všeobecně známá. A tak vedle Šímy, ztvárněného Karlem Rodenem, režisér Nikolaev pomalu rozehrává i další významnější i méně významné charaktery lidických obyvatel, které budou neodvratně semlety tragickým osudem notoricky známým z dějepisu. A právě tento přístup dodává filmu s jasnou pointou určitou atraktivitu a látce z dějepisu nový rozměr. Ano, u filmů natočených podle skutečné, a v tomto případě hodně profláknuté, události je totiž problém, že divák ví, jak to vše dopadne a nemá to tudíž co překvapit. Nicméně právě zde divák postupně proniká do mikrosvěta postav obyčejných lidí (autor scénáře se snažil vycházet ze skutečných, reálných, pouze ve scénáři přejmenovaných obyvatel Lidic) žijících v jedné z nejtemnějších etap českých dějin. Což sice nenudí, ale faktem je, že některé z nich by si zasloužily větší hloubku a prostor. Jistě, každý ví, že dojde k tragédii, ale cestu k ní si krok po kroku projde se smutnými hrdiny, kteří na rozdíl od „bezejmenných“ komunistických mučedníků získávají své tváře a zpět své životy. A je fajn že to nejsou jen patetičtí, morálně čistí, černobílí mučedníci, ale pouze prostí lidé, kteří jen ve špatnou dobu žili na špatném místě. 

 

V druhé polovině filmu dochází k nevyhnutelnému, Atentát na Heydricha (již několikrát zfilmovaný) spustí zrůdnou mašinérii, které stačí pár, na první pohled banálních, náhod a hříček osudu, aby vedla k fašistické rituální mstě v podobě masakru. Ten sice není natočen ve velkém bombastickém stylu (vypálení Lidic jako epizodka ve Vávrově Sokolovu bylo výpravnější), ani se příliš nevyžívá v krutosti, či brutalitě, ale co tvůrci ubrali na výpravě, to se snažili dohnat tlakem na pilu emocí. Notně přepálená scéna s bílými králíčky mi budiž svědkem. Ostatně právě to je slabinou celého filmu. Jistě, příjemně se na něj dívá, hlavně v první polovině, mnohé je zde však až příliš zkratkovité (například atentát na Heydricha) a v konečném důsledku místy až povrchní. Stejně jako nedotažené. Podstata německé důslednosti – totální zkáza a vymazání Lidic z map zde není příliš čitelná. Jako kdyby autoři počítali s tím, že divák tohle všechno stejně ví. Ano, osudy lidických žen a hlavně většiny dětí je už více než slzopudné, ale skutečným vrcholem filmu se stává až návrat nic netušícího Františka, který přichází z vězení do nekonečné bílé prázdnoty sněhem zaváté pláně. A právě od tohoto momentu film opět získává divákovu pozornost, snad už jen pro potřebu zjistit jestli se do prázdnoty, která zbyla po se zemí srovnaných Lidicích ještě někdo, popřípadě kdo, vrátí. Hořká tečka na závěr pak už jen dokresluje povahu českého národa a předznamenává časy budoucí. A není to moc optimistická vyhlídka. Stejně jako nebyla optimistická doba a garnitura, která sice z Lidic udělala pietní místo s gloriolou mučedníků, nicméně se v jejím zájmu páchala podobná zvěrstva.
 
A snad právě o to tvůrcům těchto Lidic šlo. Přiblížit se skutečné katastrofě bez patosu a zbořit komunistické mýty. Což se povedlo jen zčásti. Vypálení a srovnání se zemí Lidic bylo skutečnou brutální tragedií, neodiskutovatelným faktem a je úplně jedno z jaké strany se na to člověk dívá. Nicméně Nikolaevovo optikou se na ně, i přes všechny oprávněné výhrady, dívá skvěle. Svou zásluhu na tom má i pečlivá práce s historickými reáliemi a maximální snaha přiblížit tehdejší dobu současnému divákovi. Přesto však, i když se film obsahuje slušný emoční náboj podpořený usilovnou prací převést ho na plátno v co nejvíce možné reálné podobě, vás z Lidic moc mrazit nebude. Slabší povahy maximálně dojme, otrlejším se postará o poměrně slušné, dvouhodinové zabití času a rejpalům dá záminku k verdiktu, že tato drastická kapitola z dob okupace mohla být natočena o mnoho lépe. 
 
DVD DISK
Lidice vycházejí na BD i DVD disku. Reklamní komerční okénko před příchodem hlavního menu sice moc nepotěší, ale to vem čert. I anglická utahaná pecka jako podklad meníček, působí v tomto případě u filmu s ryze českou tématikou trochu mimo. V bonusech pak naleznete několikaminutový film o filmu a samozřejmě bonusová vata jako fotogalerie, teaser a trailer. Součástí Lidic jsou i tři videoklipy. Zbytek bonusů pak tvoří pět rozhovorů. Vedle disku s filmem naleznete v krabičce ještě další bonus a to CD s hudbou k filmu.
 
 
+ HISTORICKÉ OKÉNKO
 
Vyhlazení Lidic
Na pozadí celé tragédie stojí atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který dal v okupovaném Česku záminku ke stannému právu. 
 
Zámince k vyhlazení Lidic pomohla osudová náhoda, kdy se majiteli továrny na baterie ve Slaném, dostal do rukou podezřelý milostný dopis adresovaný jedné ze zaměstnankyň továrny. Továrník a později i gestapo usoudili, že by dopis mohl mít spojitost s atentátem a Lidice se tak dostali do zorného pole okupantů.
V Praze se mezitím Karl Hermann Frank v naději, že tím posílí své postavení a napomůže svému jmenování příštím říšským protektorem, rozhodl využít Lidic jako ukázky svého „rázného postupu“. 
Na pohřbu Reynharda Heidricha 9. června 1942 odsouhlasil Adolf Hitler Frankův návrh na vyhlazení Lidic. Depeše byla předána do Prahy telefonicky a ještě večer téhož dne, byla obec neprodyšně uzavřena.
Po půlnoci z 9. na 10. června byly obyvatelé Lidic vyháněni ze svých domovů. S sebou si měli vzít teplé oblečení, cennosti a jídlo na 3 dny. Starosta byl přinucen vydat veškeré obecní cennosti a obyvatelé začali být po půlnoci vyváděni ze svých domovů. Všechny cennější věci, koně, dobytek, zemědělské stroje apod., byly shromažďovány a odváženy do sousedního Buštěhradu. Na návsi byli muži starší 15 let odděleni od žen a dětí a zahnáni do sklepů Horákova statku. Lidičtí muži byli posléze vyváděni ve skupinách (zprvu po pěti, pak po deseti) na přilehlou zahradu a tam stříleni. Celkem jich na tomto místě bylo povražděno 173. Nejstaršímu bylo 84, nejmladšímu 14 let. Všechny domy včetně školy, kostela a fary byly polity benzínem a podpáleny.
Ženy s dětmi nejprve gestapáci shromáždili v místní škole, poté převezli do Kladna, do budovy dnešního gymnázia. Zde byly lidičtí vězněni za nelidských podmínek a krutého zacházení po 3 dny. 
Poté byly rozděleni: ženy byly deportovány do koncentračního tábora Ravensbrück, děti putovaly z jednoho dětského domova do druhého; některé byly dány k poněmčení. Poslední stopa lidických dětí končí v červenci 1942 v koncentračním táboře v polském Lodži.
Bilance končí zastřelením 19 mužů 16. června 1942 v pražských Kobylisích. Jednalo se o 11 mužů noční směny a 8 mužů již dříve uvězněných z rodin Horákových a Stříbrných. Společně s nimi bylo v Kobylisích zavražděno i 7 žen z těchto dvou rodin. 
V následujících týdnech a měsících byly zbytky vypálených budov vyhozeny do povětří, zničen hřbitov včetně exhumace zemřelých, vykáceny stromy (mimo jediné hrušně nedaleko potoka, která byla Němci považovaná za uschlou, sutí zavezen rybník a vše srovnáno k nepoznání. K odvozu suti byla na místě zbudována polní železnice. Dokonce bylo na několika místech posunuto koryto potoka, aby nic nezůstalo na svém místě. Filmové záznamy, pořízené samotnými nacisty, dodnes vydávají svědectví o díle zkázy. Prostor, kde stávaly Lidice, měl být učiněn holým polem a jméno obce vymazáno z map.
Ihned po osvobození bylo místo lidické tragédie provizorně pietně upraveno a 10. června 1945, v den třetího výročí, přislíbila československá vláda Lidice obnovit a vybudovat. Byla vypsána architektonická soutěž na pietní úpravu území starých Lidic a výstavbu nové obce v těsném sousedství. Na konci čtyřicátých a počátkem padesátých let tak severozápadně od bývalé obce vyrostly nové Lidice čítající 150 rodinných domů.

Fotogalerie


Video


Tvůrci


Odkazy


Archiv


 
více o válkách >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]