Profily



Křišťálová noc: brutální počátek Holocaustu maskovaný za akt rozhořčených obyvatel

 



„Uprostřed noci nás probudily zvuky střelby. Ludwig Lowenthal, bratranec mého otce a jeho obchodní partner, bydlel s rodinou v prvním patře našeho domu. Dva muži vylomili jejich vstupní dveře a bez okolků na něj střelili, když ještě ležel v posteli. Ambulance ho odvezla do nemocnice. Mezitím byl unesen jeho švagr Alfons Vogel, kterého odvezli do nedalekého lesa, přivázali ke stromu a stříleli do něj jako do terče.“

 


Takto popisuje tehdy čtrnáctiletý chlapec Laurie Lowenthal, bydlící v Aschaffenburgu události na přelomu 9. až 10.listopadu 1938, která smutně vstoupila do dějin jako Křišťálová noc (německy Kristallnacht). Ta pro Židy dodnes symbolizuje počátek holocaustu - systematického vyhlazování židovského národa.

Státní a nacistické orgány té listopadové noci naprosto cíleně, s jasným záměrem rozpoutaly rozsáhlé akce plné teroru, namířené proti Židům, při kterých jich bylo na sto ubito, dvacet šest tisíc zatčeno a odvezeno do koncentračních táborů a spolu s tím pleněn a rozkraden jejich majetek. Například v samotném Berlíně bylo vypáleno 10 z 11 synagog, napůl opilý dav vyzbrojený tyčemi a cihlami za hodinu a půl zdevastoval nejméně dvě stě obchodů patřící Židům, kteří byli během tohoto vládou požehnaného a podporovaného rabování vyháněni, surově biti a veřejně ponižováni. Nenávist stupňovaná demagogií dosáhla vrcholu. Někteří učitelé vyzbrojovali školáky holemi a cihlami, aby mohli rozbíjet židovské obchody, plenit hřbitovy a pálit synagogy. Židovský život na dlouhých sedm let pozbyl na své důležitosti a ceně. Správce synagogy v Prinzregentstrasse byl té noci upálen i se svou rodinou, v Berlíně byl starší Žid demonstrativně ušlapán k smrti a v Dortmundu se musel jeden rumunský Žid plazit 4 km, přičemž chuligáni ho soustavně bili, až zůstal ležet mrtvý.

Dav pochodující ulicemi se zapálenými loučemi. Stovky hrdel vyřvávající protižidovská hesla. Skandují Juden Raus! (Židové pryč) Tisíce střepů, podle nichž tento akt násilí získal svůj název, povalujících se v ulicích, kterými zástup přešel, připomínají křišťálové slzy zadírající se do masa. Před rozbitou výlohou se starý muž marně snaží dovolat pomoci. Tvrdé hole dopadají na jeho hřbet. Pak těžké baganče rozdrtí jeho lebku. Od Sprévy se ozývá zoufalé volání o pomoc. V řece se snaží matka zachránit své malé dítě. Dav výrostků, který jej matce vytrhl z náručí a hodil do ledové vody se na břehu cynicky směje.

Záminkou k rozpoutání pogromu zasahujícího celé Německo, Rakousko a Sudety se stal atentát na legačního sekretáře německého vyslanectví v Paříži, Ernsta vom Ratha, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely z pistole těžce zranil sedmnáctiletý židovský mladík Herschel Grünspan. Jeho nejbližší se stali obětí vypovězení 17000 polských Židů z Německa do Polska, které bylo německými úřady provedeno 27. až 29. října. Jeho motivem byla pomsta. Grünspanovi rodiče a sestra patřili totiž k osmi tisícům Židů, kteří nebyli do Polska vpuštěni a tak museli zůstat dny a týdny na hranicích, v ulicích na studené dlažbě, hladoví a zoufalí. Když Grünspan dostal od své sestry dopis, v jakých podmínkách jsou drženi a že jim hrozí smrt, vzal pistoli a šel na německou ambasádu zabít velvyslance. Ve skutečnosti ale smrtelně zranil tajemníka ambasády Ernsta Eduarda von Ratha. Grünspan byl okamžitě po svém činu zatčen francouzskými orgány a později předán do Německa. Co se s ním stalo, si není těžké domyslet. Každopádně tento akt dal nacistickým pohlavárům výtečnou záminku ke spuštění dávno již připravovaného programu, který měl nejprve Německo a později i ostatní okupované země zbavit židovského obyvatelstva.

Židé již před těmito událostmi žili v Německu ve velké nejistotě spojené s předtuchou zla, neboť nacistický stát každým měsícem stupňoval stupeň šikany a ponižování jejich osobností.
První trestná opatření předznamenávající blížící se pogtom, byla nařízena již 8.listopadu. Všechny židovské noviny a časopisy byly okamžitě zastaveny. Společně s tím byly zakázány všechny židovské kulturní aktivity. V ten samý den rovněž proběhly první „spontánní demonstrace“proti Židům, které byly ve skutečnosti účelně páchaným násilím v zájmu NSDAP. Byly zapáleny dvě synagogy a rozbity výlohy několika židovských obchodů. To byl však jen pouhý začátek. V noci z 8. na 9. listopadu začaly popravy Židů uvězněných v koncentračním táboře Buchenwald, během kterých bylo zabito kolem sedmdesáti lidí.

9. listopadu Rath na následky svého zranění zemřel. V ten samý den se Adolf Hitler, Joseph Goebbels a ostatní vysocí nacističtí funkcionáři zúčastnili každoročního mnichovského setkání starých nacistických bojovníků, které bylo připomínkou nezdařeného „pivního“ puče z roku 1923. Když se Hitler dozvěděl, že v několika německých městech vypukly násilné akce proti Židům, povolil pokračování demonstrací a současně nařídil, aby se policie stáhla a nechala násilníkům volnou ruku. Goebbels pak okamžitě využil zprávu o úmrtí diplomata k antisemitské štvavé řeči, která je historiky považována za signál k rozpoutáni teroru. Označil atentát jako součást židovského spiknutí proti německému národu a jako pokus Židů o vyvolávání nepřátelství mezi evropskými státy. Ještě dříve, než opustil řečnický pult, byly již vydány příslušné příkazy místním stranickým organizacím. Špinavou práci měli převzít především paravojenské úderné oddíly SA s tím, že budou ničit židovský majetek a jejich majitele šikanovat. Tajná policie byla přitom připravena zasáhnout, kdyby řízené akce přerostly v nezvladatelnou anarchii, nebo tuhý odpor.

Během pogromu, který probíhal od pozdních hodin 9., během 10. a na některých místech ještě 11. listopadu, byla vypálena převážná část synagog a židovských modliteben, které byly považovány za symbol přítomnosti a úspěchu židovské menšiny v Německu. Byly vypleněny židovské obchody a podniky, jejich zařízení bylo zničeno. Bylo hlášeno zhruba 7500 zdemolovaných židovských obchodů. Přímo při pogromu bylo zabito téměř 100 Židů a zhruba 30 tisíc, od šestnácti do šedesáti let - většinou majetnějších - jich bylo odvlečeno do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen. Z nich byli propouštěni až po závazku emigrace a souhlasu se zabavením majetku ve prospěch Říše.

V ohni obrovských požárů německých a rakouských synagog poněkud zanikaly zprávy z území donedávna patřícího Československu. Některé monografie zmiňují pouze požár synagogy v Opavě a demolici synagogy v Krnově. Přitom během pogromu bylo v německém záboru českých zemí zničeno ohněm či zdemolováno nejméně pětatřicet synagog a řada židovských hřbitovů. Zfanatizovaný dav koordinovaný příslušníky SA a členy NSDAP, společně s Hitlerjugend řádil jak v Karlových Varech, tak i v Liberci, České Lípě, Opavě, Jablonci nad Nisou, Mostu, Tachově, Chomutově, Svitavách a na mnoha dalších místech. I zde byli zatýkáni židovští muži a demolovány obchody patřící židovským majitelům.

Ještě dodneška slyším ty bubny, jak mašírovali Hitlerjugend a bubnovali z toho dolejšího Lomu až k nám. Když se přiblížili až k našemu domu a řvali Juden raus, Juden nach Palestina, maminka nás vytrhla z postele. Naše teta tam zrovna s náma spala, a jak jí maminka říkala: Pojď, pojď, Greto, musíme se schovat, nacpala si všechno svoje prádlo do noční košile a utíkaly jsme na půdu. Ale moje sestra najednou zmizela, zavřela se do koupelny. Než jsme mou sestru dostaly ven z koupelny, třískali už lidi všechny okna kolem dokola a někteří začali lézt do domu, chtěli otevřít sejf a trhali, co mohli. Měli jsme velký kolekce porcelánu, část rozbili, část nechali. My jsme byly na tý půdě, byla hrozná zima a my jsme byly jenom v pyžamu. Tehdy zrovna u nás bydlela jedna paní se synem, se kterým jsem se kamarádila. Maminka jí prosila, aby aspoň nás, dvě děti, nechala v posteli nebo jinak ukryla. Jenže jejího muže zrovna propustili jako komunistu ze žaláře, byl první den doma, a ona se bála. Bála se, aby nás u nich nenašli. Tohle trvalo celou noc. To byla nejdelší noc, kterou jsme prožily. (Ela Weissbergová, Lom u Mostu)

Po masivní kritice Německa ze zahraničí Goebbels obratně sáhl po lži a tvrdil, že v případě pogromu zcela jistě nešlo o plánovanou akci represního charakteru, ale nekontrolovatelné rozhořčení obyvatelstva, kterému se nepodařilo včas zabránit. Cynicky prohlásil, že kdyby šlo o organizovanou akci statisíců, pak by tomu odpovídal zcela jiný výsledek. "Nyní jde o to, aby obyvatelstvo přesně dodrželo přísná nařízení o zastavení dalších demonstrací a akcí proti židovstvu," prohlásil Goebbels a dodal: "Konečná odpověď na židovský atentát v Paříži bude provedena cestou zákona nebo legálními opatřeními vůči židovstvu".


Židům bylo následně přikázáno odstranit pogromem způsobené škody a uvést vzhled ulicí opět do původního stavu - zároveň ale stát zabránil vyplácení pojistek, na něž měli poškození nárok. 12. listopadu bylo, na poradě, jíž předsedal Hermann Göring, německým Židům navíc uloženo, jako kolektivní trest za brutální vraždu tajemníka Ratha, zaplatit pokutu ve výši jedné miliardy marek.

Josef Goebbels ještě tentýž den oznámil, že od 1. ledna 1939 Žid nesmi být maloobchodníkem, vývozcem ani ředitelem podniku, mistrem ani vedoucím úředníkem v žádném obchodě ani v továrně, nesmí provozovat řemeslo a všechny židovské obchody budou převedeny do rukou Árijců.


13. listopadu se na některých obchodech s potravinami, restauracích a kavárnách objevil nápis „Židům vstup zakázán“.

15. listopadu bylo nařízeno vyloučit židovské děti z veřejných škol a univerzit.

29. listopadu byla Židům omezena možnost pohybu v některých místech. Dokonce i řidičské průkazy Židů byly prohlášeny za neplatné a nebyly jim vydány žádné náhradní. Následovně Židi museli odevzdat zlaté předměty a šperky a všechny nájemní smlouvy byly přeformulovány v jejich neprospěch.


Po "Křišťálové noci" nemohlo již být pochyb o dalším osudu Židů v Německu. Kdo mohl, opustil urychleně svou vlast. Mnozí, kteří byli postiženi pogromem a následnými protižidovskými opatřeními, spáchali sebevraždu. To však nacistům zdaleka nestačilo. Začali už plánovat tzv. konečné řešení židovské otázky, organizované masové vraždy. Na jejich konci bylo šest miliónů lidských životů.

více o válkách >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]