Profily



Ivan Stěpanovič Koněv (28.12.1897 – 21.5.1973)

 
Zlomem v životě tohoto sovětského maršála, stejně jako počátkem jeho vojenské kariéry, byla samozřejmě první světová válka. Do té doby byl synek z chudé rolnické rodiny ze severu Ruska, jen obyčejným lesním dělníkem a tesařem. 
 
No name a tesař byl tak s příchodem první světové války odvelen k carskému dělostřelectvu, kde se nejprve stal poddůstojníkem a posléze, poté co se v roce 1917 připojil k bolševické revoluci a stále více se aktivněji zapojoval do politické činnosti, to dotáhl na vojenského komisaře újezdu. To bylo samozřejmě vykoupeno bojem proti ukrajinským jednotkám a organizací rudokvardějských jednotek v místech jeho rodiště. Koněv přílišnými skurpulemi netrpěl a tak se v roce 1918, jako prověřený a pro rodící se bolševickou revoluci vhodný velitel, zůčastnil i 5. všeruského sjezdu sovětů v Moskvě. A jeho kariéra mohla nabírat obrátek.
 
V létě 1919 působil jako komisař obrněného vlaku na sibiřské magistrále, v březnu 1920 se stal komisařem brigády a později divize ozbrojených sil Dálnovýchodní republiky, po jejím začlenění do Svazu sovětských socialistických republik pak byl jmenován komisařem 17. střeleckého sboru Rudé armády. Léto 1929 jej zastihlo již ve funkci velitele 17. Střelecké divize a studenta na Vojenské akademii Michaila Vasilijeviče Frunze. Už v té době vynikal nezřízenými ambicemi, ale i bezohledností.
 
Samozřejmě, kromě píle, loajality mu rovněž pomohlo i štěstí. V době Stalinistických čistek unikl represím díky ochranné ruce ochraně lidového komisaře obrany, maršála Sovětského svazu Klimenta Jefremoviče Vorošilova, stejně jako aktivní činností během čistek v Rudé armádě a tak se mohl stát velitelem 47. střeleckého sboru v Mongolsku a krátce poté (kdy byl díky čistkám značně oslaben důstojnický kádr), i velitelem 2. Armády. Od května 1940 velel Zabajkalskému vojenskému okruhu a v tu chvíli se přiblížil další milník jeho života, spojený s Velkou vlasteneckou válkou, během které své jméno zhodnotil na maximum.
 
I když zpočátku to tak nevypadalo. V začátku Hitlerovi expanze do Ruska vojska pod jeho velením na Západním okruhy byla fašisty rozdrcena a jeho od trestu smrti za „neschopnost“ ochránila další ochranná ruka, která tentokrát patřila maršálovi Koněvovi. Koněv, dobře si vědom Domoklova meče, který se nad ním stále pohupuje, tak začal více než vynikat patolízalstvím a velkou mírou oddatosti ke Stalinovi. To se třeba projevovalo i tak, že v průběhu bojů často Stalinovi telefonoval a většinu zásluh připisoval sobě.
 
Od poloviny října 1941 tak velel vojskům Kalininského frontu a tady se mu podařilo zastavit německý postup, stabilizovat frontovou linii a v prosinci 1941 se jeho vojska úspěšně zapojila do protiofenzivy u Moskvy. Karta se začínala obracet.
 
Následovalo sice několik dalších neúspěchů (např. marný pokus o prolomení německé obrany v oblasti Rževa, nebo neúspěšný pokus o ofenzívu počátkem roku 1943), ale tyto byly vzápětí upozaděny jeho velením Stepního frontu, který rozhodl bojové akce v jižním oblouku kurského výběžku a následně se podílel na osvobozování levobřežní Ukrajiny.  To byl definitivní zlom v jeho kariéře a nášlap ke kultu osobnosti. Ostatně i jeho „ochránce“ Žukov si do svých pamětí tajně poznamenal: „Je třeba říci, že až do bitvy u Kurska Koněv velel vojskům špatně, a byl proto několikrát zbaven velení frontu." Tato poznámka pak byla z jeho pamětí vyškrtnuta. 
 
Po dalších úspěších během zimní ofenzívy 1943-1944, kdy se podílel na osvobozování pravobřežní Ukrajiny, byl nakonec v únoru 1944 povýšen na maršála Sovětského svazu. A to i přes fakt, že během války ani jednou nevystřelil ze zbraně. Měl však jinou vlastnost, vhodnou pro velitele Rudé armády. Naprostou bezcitnost a pohrdání lidským životem. Nepřátelským i tím, patřícím jeho vojákům. Měl o pětinu vyšší ztráty než Žukov, o třetinu vyšší než Rokossovský a o celou polovinu než Malinovský. Pod Koněvovým velením padlo asi 700 tisíc vojáků a dalších bezmála 300 tisíc bylo zajato. Většina se nevrátila.
 
Od května 1944 velel vojskům 1. ukrajinského frontu, podílel se na osvobození jižního Polska, dobytí Slezska a Saska, jeho vojska se účastnila závěrečného útoku na Berlín (tvořila jižní křídlo sovětského úderného uskupení), poté osvobodila severní, střední a východní Čechy a jako první se dostala v květnu 1945 do Prahy. Díky tomu si vysloužil na Praze 6 jak pomník, tak i sochu. A samozřejmě spoustu vyznamenání do sbírky na už tak dostatečně dekorované hrudi, kde nechyběly dva  tituly Hrdina Sovětského svazu, sedm Leninových řádů a desítky dalších.
 
Krátce po osvobození pak odvlekla sovětská tajná služba z Prahy a jejího okolí s tichým souhlasem Koněva tisíc československých občanů ruské národnosti, kteří odešli do exilu po bolševickém převratu v roce 1917. Ano, maršála Koněva tak začala čekat obrana socialistického zřízení. Což byla činnost se kterou měl díky čistkám z ruské občanské války, nemalé zkušenosti. Toho si ostatně byli vědomi i sovětští vůdci, kteří jej pravidelně povolávali, když bylo třeba odvést nějakou špinavou práci.
 
Po Stalinově smrti se ukázalo, že Koněv diktátorovi donášel na jiné vlivné velitele Rudé armády, na které pro jejich válečné úspěchy žárlil. Udání začal psát již v roce 1937 a týkala se i maršálů Žukova či Vasilevského. 
 
V květnu 1955 byl postaven do čela Hlavního velitelství spojených ozbrojených sil členských států Organizace varšavské smlouvy a vedl brutální potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou. V červnu 1961 se stal velitelem Skupiny sovětských vojsk v Berlíně, přičemž se podílel na řešení druhé berlínské krize výstavbou tzv. Berlínské zdi. V létě 1968 svojí osobou zaštítil zpravodajský průzkum Československa před vpádem vojsk Organizace varšavské smlouvy.
 
Maršál Koněv zemřel dne 21. května roku 1973 v Moskvě a jeho ostatky, jako „velkého syna Sovětského Svazu“ jsou uloženy v Moskvě u kremelské zdi.
 
 
více o válkách >>
FB



Spolupráce

Zajímá Vás psaní nebo máte zájem o reklamu? Kontaktujte nás na info@totalmag.cz.

Facebook

O projektu

Totalmag magazín je rozsáhlý projekt s vizí tzv. „virtuální trafiky“, v níž najdete neustále přibývající počet zájmových magazínů z různých odvětví společenského života a zábavy. Od politiky, společenských témat, přes kulturu v podobě filmů, komiksů, nebo hudby, až po různé volnočasové aktivity a zábavu reflektující nejen současné dění. Všechny spojitosti z těchto zdánlivě nesouvisejících témat pak shromažďuje kalendář, který z nich, postupem času bude tvořit raritní kroniku našich dní.





Originální konvice a hrnečky | PPC kampaně | Masivní originální nábytek | Tepelná čerpadla | Realizace Optimalizace pro vyhledávače (SEO), aplikace pro internet, eshopy, individuální projekty [smartdog.cz]