Umělé družice přibývají nad našimi hlavami

Nad našimi hlavami můžete spatřit spoustu zajímavostí, mezi které se řadí například největší letadla světa. Ty se pohybují v poměrně značné výšce. Ještě o pořádný kus nad nimi se však prohání další tělesa, jimiž jsou umělé družice. Pokud o nich nemáte příliš velké povědomí, začtěte se do následujících řádků.

• Umělé satelity.
• Umělá kosmická tělesa.
• Pohybují se na oběžné dráze.

Co jsou to umělé družice?

Tato umělá kosmická tělesa vytvořená člověkem jsou vypuštěna na oběžnou dráhu. V tomto směru se liší od kosmických sond pohybujících se po elipse, nikoliv po parabole. Rozlišovat lze několik typů umělých družic podle nejrůznějších kritérií. Umělé družice se rozlišují podle účelu, konstrukce a hmotnosti, ale i na základě oběžné dráhy.

Rozdělení podle oběžné dráhy

Jedním z dělících kritérií je výška oběžné dráhy. V závislosti na tom, do jaké výšky je družice vypuštěna se můžete setkat s rozdílnými označeními družic. Bližší informace můžete vyčíst v tabulce prezentované níže, kde nechybí vše podstatné.

Zkratka	Název	Výška
GEO	Geostacionární oběžná dráha	36 000 km
MEO	Střední oběžná dráha	1 200 až 35 286 km
LEO	Nízká oběžná dráha	200 až 1 200 km

V případě první jmenované oběžné dráhy lze také narazit na označení Geostationary Earth Orbit. Na ní je vše nehybné vzhledem k zemskému povrchu.

Ostatní umělé družice

Ve výčtu umělých družic budeme ale samozřejmě pokračovat. Dalším typickým dělením jsou družice podle účelu. Nejznámější jsou bezpochyby vědecké družice. Výjimkou ovšem nejsou ani vojenské družice nebo ty navigační. Dále jsou to pak družice telekomunikační, radioamatérské a meteorologické. Možností je v tomto směru více než dost. Pokud bychom k družicím přistupovali z pohledu konstrukce, kromě těch klasických se lze setkat s minisatelity a mikrosatelity.

Co se týče vypuštění první družice do vesmíru, toto prvenství drží bývalý Sovětský svaz s družicí Sputnik 1. Ta byla vypuštěna v roce 1957 z kosmodromu Bajkonur a patří právoplatně mezi legendární.