Oteklé lymfatické uzliny? Kdy zpozornět a co dělat!

Zvětšené uzliny

Zvětšené uzliny, odborně nazývané lymfadenopatie, samy o sobě nemocí nejsou. Jsou spíše příznakem, že se v těle děje něco neobvyklého. Lymfatické uzliny jsou malé, oválné útvary, které tvoří důležitou součást imunitního systému. Jsou rozmístěny po celém těle a fungují jako filtry, které zachycují a ničí škodlivé látky, jako jsou bakterie, viry a nádorové buňky.

Mezi typické příznaky zánětu lymfatických uzlin patří jejich zvětšení, bolestivost na dotek, zarudnutí kůže nad uzlinou a celkové příznaky jako je únava, horečka, bolest hlavy a noční pocení. Zvětšené uzliny se nejčastěji objevují na krku, v podpaží a v tříslech, tedy v oblastech, kde je jich nejvíce.

Příčin zvětšených uzlin je celá řada. Nejčastěji se jedná o reakci na infekci, ať už virovou, bakteriální nebo parazitární. Zvětšené uzliny mohou doprovázet i některá autoimunitní onemocnění, jako je revmatoidní artritida nebo lupus. Vzácněji mohou být zvětšené uzliny příznakem nádorového onemocnění.

Pokud zaznamenáte zvětšené uzliny, které jsou bolestivé, zarudlé, nebo pokud se zvětšují bez zjevné příčiny, je důležité vyhledat lékaře. Ten na základě vyšetření a případných dalších vyšetření určí příčinu zvětšení uzlin a doporučí vhodnou léčbu.

Bolestivost

Zánět lymfatických uzlin, odborně nazývaný lymfadenitida, se projevuje jejich zvětšením a zduřením. Často je doprovázen i bolestivostí, která se liší v závislosti na závažnosti zánětu a jeho příčině. Někdy je bolest mírná a pociťujeme ji jen při dotyku, jindy může být silná a pulzující, ztěžující běžné denní aktivity. Bolest může být lokalizovaná přímo v místě zvětšené uzliny, nebo se může šířit do okolí, například do krku, podpaží či třísel, v závislosti na lokalizaci zánětu. Důležité je si uvědomit, že bolestivé zvětšení lymfatických uzlin vždy signalizuje, že se v těle děje něco neobvyklého. Může se jednat o banální infekci, ale i o závažnější onemocnění. Proto je vždy na místě vyhledat lékaře, který provede potřebná vyšetření a určí příčinu zánětu. Samoléčba v tomto případě není na místě a mohla by vést ke zhoršení stavu.

Zarudnutí kůže

Zarudnutí kůže v oblasti lymfatických uzlin může být dalším příznakem zánětu. Zdravé lymfatické uzliny nejsou obvykle viditelné a jejich ohmatání je bezbolestné. Pokud je však uzlina zanícená, může se zvětšit a kůže nad ní může být citlivá, teplá a zarudlá. Toto zarudnutí je způsobeno zvýšeným průtokem krve do postižené oblasti, což je součástí přirozené obranné reakce těla na infekci.

Je důležité si uvědomit, že zarudnutí kůže samo o sobě nemusí nutně znamenat zánět lymfatických uzlin. Může být způsobeno i jinými faktory, jako je alergická reakce, bodnutí hmyzem nebo kožní infekce. Pokud si všimnete zarudnutí kůže, které je doprovázeno dalšími příznaky zánětu lymfatických uzlin, jako je bolest, otok nebo horečka, je důležité vyhledat lékařskou pomoc, aby se určila příčina a zahájila se vhodná léčba.

Teplota, horečka

Zánět lymfatických uzlin, odborně lymfadenitida, se často projevuje zvýšenou teplotou či horečkou. Lymfatické uzliny jsou malé, oválné orgány, které filtrují lymfu, tekutinu cirkulující v lymfatickém systému. Obsahují bílé krvinky, které bojují s infekcí. Při zánětu lymfatických uzlin dochází k jejich zvětšení a bolestivosti. Teplota a horečka jsou přirozenou reakcí těla na infekci a zánět. Zvýšená teplota pomáhá imunitnímu systému bojovat s infekcí efektivněji. Horečka je definována jako tělesná teplota nad 38 °C.

Pokud je zánět lymfatických uzlin způsoben virovou infekcí, je teplota obvykle mírná a trvá několik dní. Bakteriální infekce může způsobit vyšší horečku, která trvá déle. Kromě teploty a horečky se mohou objevit i další příznaky zánětu lymfatických uzlin, jako je zarudnutí kůže nad uzlinou, otok, bolest při dotyku, únava, bolest hlavy, pocení a zimnice.

V případě, že máte zvětšené a bolestivé lymfatické uzliny doprovázené horečkou, je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Lékař provede vyšetření a určí příčinu zánětu. Léčba se liší v závislosti na příčině zánětu. V případě bakteriální infekce jsou obvykle předepsána antibiotika.

Únava, slabost

Únava a slabost jsou častými průvodci zánětu lymfatických uzlin, odborně nazývaného lymfadenitida. Tyto příznaky se objevují v důsledku boje organismu s infekcí, která zánět uzlin způsobila. Lymfatické uzliny jsou malé orgány hrající klíčovou roli v imunitním systému, filtrují lymfu a zachycují škodlivé látky, jako jsou bakterie a viry. Při zánětu se uzliny zvětšují a stávají se citlivými, což je doprovázeno celkovou únavou a pocitem slabosti.

Intenzita únavy a slabosti se liší v závislosti na závažnosti infekce. Zatímco u lehčích infekcí může být únava mírná a krátkodobá, u závažnějších infekcí může být únava natolik intenzivní, že znemožňuje běžné denní aktivity. Důležité je dopřát tělu dostatek odpočinku a tekutin, aby se mohlo s infekcí efektivně vypořádat. Pokud únava a slabost přetrvávají i po odeznění ostatních příznaků zánětu lymfatických uzlin, je vhodné vyhledat lékaře, aby vyloučil případné komplikace.

Noční pocení

Noční pocení, tedy nadměrné pocení během spánku, může být jedním z příznaků zánětu lymfatických uzlin. Lymfatické uzliny jsou malé, oválné orgány, které hrají důležitou roli v imunitním systému. Když bojují s infekcí, mohou se zvětšit a stát se bolestivými, což je stav známý jako zánět lymfatických uzlin nebo lymfadenitida. Noční pocení je nespecifický příznak, což znamená, že se může objevit u mnoha různých stavů, nejen u zánětu lymfatických uzlin. Mezi další příznaky zánětu lymfatických uzlin patří otok, zarudnutí a citlivost v oblasti uzlin, horečka, zimnice, únava a ztráta chuti k jídlu. Pokud se u vás objeví noční pocení spolu s některým z těchto příznaků, je důležité navštívit lékaře, aby určil příčinu a doporučil vhodnou léčbu.

Ztráta hmotnosti

Někdy může být zánět lymfatických uzlin doprovázen i ztrátou hmotnosti. Ta se ale neobjevuje vždy a rozhodně není specifickým příznakem. Pokud ztrácíte na váze bez zjevného důvodu, jako je změna jídelníčku nebo zvýšená fyzická aktivita, je důležité navštívit lékaře. Může se jednat o příznak závažnějšího onemocnění, které vyžaduje lékařskou péči. Ztráta hmotnosti může být způsobena celkovou zánětlivou reakcí organismu na infekci, která postihuje i lymfatické uzliny. Tělo vynakládá více energie na boj s infekcí, což může vést ke snížení chuti k jídlu a následné ztrátě hmotnosti. V některých případech může být ztráta hmotnosti spojena s nádorovým onemocněním lymfatického systému, jako je například Hodgkinova choroba nebo non-Hodgkinův lymfom. V takových případech je ztráta hmotnosti často doprovázena dalšími příznaky, jako jsou noční pocení, horečka a únava. Je důležité si uvědomit, že ztráta hmotnosti sama o sobě nemusí nutně znamenat vážné onemocnění. Pokud máte obavy, poraďte se se svým lékařem, který vám pomůže určit příčinu a doporučí vhodnou léčbu.

Bolest v krku

Bolest v krku je častým příznakem, který může doprovázet zánět lymfatických uzlin. Lymfatické uzliny jsou malé, oválné orgány, které hrají důležitou roli v imunitním systému. Jsou rozmístěny po celém těle a filtrují lymfatickou tekutinu, která jimi protéká. Pokud dojde k infekci, lymfatické uzliny v blízkosti postižené oblasti se mohou zanítit, zvětšit a bolet.

Příznaky zánětu lymfatických uzlin se mohou lišit v závislosti na příčině a umístění zánětu. Mezi běžné příznaky patří otok, bolestivost a citlivost uzlin na dotek. Uzliny se mohou zvětšit do velikosti hrášku nebo i větší. V některých případech může být kůže nad zanícenou uzlinou zarudlá a teplá.

Bolest v krku a zánět lymfatických uzlin v krku bývají často způsobeny virovými infekcemi, jako je nachlazení nebo chřipka. Vzácněji mohou být tyto příznaky způsobeny bakteriální infekcí, například streptokokovou angínou. Pokud bolest v krku a zánět lymfatických uzlin přetrvávají déle než týden, nebo se objeví další příznaky, jako je horečka, potíže s polykáním nebo ztuhlý krk, je důležité vyhledat lékařskou pomoc.

Kašel, rýma

Kašel a rýma samy o sobě obvykle neznamenají zánět lymfatických uzlin. Tyto příznaky spíše poukazují na běžné nachlazení nebo virovou infekci. Nicméně, pokud kašel a rýma přetrvávají delší dobu a jsou doprovázeny zvětšenými a bolestivými lymfatickými uzlinami, zejména v oblasti krku, pod čelistí nebo za ušima, může se jednat o příznak něčeho vážnějšího.

Zvětšené lymfatické uzliny, odborně nazývané lymfadenopatie, jsou přirozenou reakcí imunitního systému na infekci. Lymfatické uzliny fungují jako filtry, které zachytávají a ničí škodlivé bakterie a viry. Pokud je infekce v těle, lymfatické uzliny v její blízkosti se zvětší a mohou být citlivé na dotek. V případě, že kašel a rýma neustupují a lymfatické uzliny zůstávají zvětšené a bolestivé, je důležité vyhledat lékaře. Ten provede potřebná vyšetření a určí příčinu potíží.

Problémy s dýcháním

Zánět lymfatických uzlin, odborně nazývaný lymfadenitida, se obvykle projevuje zvětšením uzlin a jejich bolestivostí. Může se ale stát, že zduřelé uzliny tlačí na okolní tkáně a orgány. Pokud se nacházejí v oblasti krku, hrudníku nebo břicha, mohou zkomplikovat dýchání. Tlak zvětšených uzlin na dýchací cesty může zúžit jejich průchodnost a ztížit tak proudění vzduchu do plic. To se projeví jako dušnost, sípání, pocit tlaku na hrudi nebo kašel. V závažnějších případech může dojít až k závažnému omezení dýchání, které vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Pokud se u vás objeví potíže s dýcháním v souvislosti se zvětšenými lymfatickými uzlinami, je nezbytné vyhledat lékaře. Ten určí příčinu zánětu a nasadí vhodnou léčbu.

Kdy k lékaři

Zvětšené a bolestivé lymfatické uzliny většinou signalizují, že s vaším tělem bojuje s nějakou infekcí. Často se zduří uzliny na krku při běžném nachlazení. Někdy je ale na místě vyhledat lékařskou pomoc co nejdříve. Pokud zduření uzlin neustupuje ani po dvou týdnech, nebo se naopak zvětšují a tvrdnou, je nutné navštívit lékaře. Stejně tak pokud jsou uzliny zarudlé, teplé na dotek, nebo se objeví horečka, zimnice, noční pocení, nevysvětlitelný úbytek na váze, nebo potíže s polykáním či dýcháním. Tyto příznaky mohou značit vážnější onemocnění, jako je bakteriální infekce vyžadující antibiotika, nebo v některých případech i nádorové onemocnění. Včasná diagnostika a léčba je v takových případech klíčová. Nepodceňujte proto varovné signály svého těla a v případě pochybností se vždy poraďte s lékařem.